Černobílé fotky z natáčení zveřejnilo nyní Východočeské muzeum v Pardubicích.
„Kouzelná komedie v hlavních rolích s Petrou Černockou a Janem Hrušínským plná pohádkových postav se dostala mezi oblíbené československé filmy. Ve filmu je zachycena například ZŠ Staňkova, Pernštýnské náměstí, Sukova třída nebo Zborovské náměstí. Film se natáčel také v Praze nebo v okolí Berouna,“ řekla mluvčí Východočeského muzea v Pardubicích Kateřina Procházková.
 |
Kašnu na Pernštýnském náměstí, která byla jedinou cestou do pohádkové říše, by ale člověk hledal marně. Tehdy, v době natáčení, i nyní. Taková kašna zde nikdy nebyla, filmaři ji přivezli jako kulisu z barrandovských ateliérů.
Scéna, ve které odvádějí dva zřízence zakleté v hovězí skot pravděpodobně na jatka, zas dokládá, jak se Masarykova kasárna na nynějším Zborovském náměstí proměnila pro filmové účely na nemocnici a blázinec.
A dům, kde se nacházel byt paní učitelky Peškové se zaječím chrupem (Jana Drbohlavová), do kterého vletěla Saxana na koštěti, stojí na Sukově třídě.
„Takovej příklad, von někdo něco ukradne, a teď ne aby se stal neviditelným, nebo aby se proměnil v mrkev, ne, von zůstane tak jak je. Až ho chytěj. Blbečci. A proč? No voni to nevovládaj. Jsou sto let za opicema,“ vysvětloval upír ve výslužbě a školník (Vladimír Menšík) nedostatky lidského světa právě Saxaně.
Ta sice pozorně poslouchala, ale než by zůstala 300 let po škole, vylákala od školníka Lexikon kouzel a pomocí zaklínadla se jako sova ocitla na osmačtyřicet hodin v říši lidí. Ale zpátky do pohádky se jí vůbec nechtělo, a když zjistila, že od návratu domů by ji zachránil jediný lok odvaru z babského ucha, věnovala veškerou svou energii k jeho sehnání. Aniž by tušila, že není potřeba shánět lidské ucho, ale stačila by jí pouze šalvěj přeslenitá. Její krátký pobyt u lidí tak provázela povedená kouzla i chvíle plné zmatků.
Pohádkovou filmovou komedii Dívka na koštěti natočil Václav Vorlíček podle předlohy Hermíny Frankové. Na scénáři se podílel i letitý Vorlíčkův spolupracovník Miloš Macourek.
Snímek proslavily také originální triky
Film je provázen řadou jedinečných triků. Za zvláštní efekty dokonce získal architekt Oldřich Bosák rok po premiéře snímku na Mezinárodním filmovém festivalu v katalánském městě Sitges cenu Medalla Sitges en Plata de Ley.
Herci se při natáčení často dostávali do situací, o kterých ani režisér ani kameraman zdaleka netušili, jak budou nakonec na plátně vypadat.
Tak například scéna, kdy představitel Honzy Jan Hrušínský chodil bez hlavy, se natáčela tak, že musel mít na hlavě kovovou konstrukci s připevněným malým promítacím plátnem, na který se promítala fotografie knihovny. Aby celý obraz vypadal co nejvěrohodněji, museli osvětlovači herce nasvítit desítkami silných lamp, které navíc během záběru musely neustále a doslova po milimetrech měnit svou pozici.
„Byla to hezká a na svou dobu vynalézavá triková komedie. Kameraman Novotný vymýšlel řadu triků na koleně a maloval je na scénář. Dnes by se stejné triky a se stejným výsledkem dělaly v drahých trikových studiích. Vzpomínám si na scénu v blázinci, kdy Saxana vytáhne z kapsy Honzovu hlavu a nechá ji oživnout. Pamatuji se dodnes, jak jsem byl celý den napresován v nemocničním stolku a pan režisér s panem kameramanem se dohadovali, jak to nejlíp udělat, aby skrz ten stolek bylo vidět. Nakonec celý trik vyřešili pomocí soustavy zrcadel,“ popsal jeden z mnoha triků Jan Hrušínský.
Schválení z vyšších míst přišlo téměř okamžitě
Tento film má i další unikát. Pokud totiž v 70. a 80. letech chtěli režiséři točit, museli nejprve požádat o schválení, které často trvalo i několik týdnů. Dívka na koštěti byla k výrobě schválena pouhý jeden den poté, co autoři svůj scénář odevzdali na Barrandov.
Zajímavé je také to, jak vzniklo jméno hlavní hrdinky. „Jelikož to měl být film pro teenagery, chtěl jsem do toho jména nějak včlenit slovo sex. Vyslovit je ale ve společnosti bylo v té době skoro nemyslitelné. Přesto jsem ale chtěl písmena ze slova sex nějakým způsobem využít, všelijak jsem je přeskupoval, až vznikla Saxana, kde jsou sice jen dvě písmena z toho původního slova, ale myslím si, že zní docela dobře. Když jsem výsledek svého snažení sdělil tenkrát Macourkovi, byl nadšen a řekl jen: To je ono,“ vzpomínal Václav Vorlíček v roce 2007 v rozhovoru uvedeném na webových stránkách představitelky Saxany Petry Černocké.
Ne každý ovšem projevil takové nadšení. Teodor Pištěk, který připravoval pro film kostýmy, zpočátku nevycházel z úžasu: „Čtyřrukej ředitel??! A kdo má na něj vymejšlet kvádro?“ byla například jeho reakce, když zjistil podobu ředitele čarodějnické školy, kterého ztvárnil Josef Bláha.
29. října 2019 |
