Obléci koně do postrojů, připřáhnout saně - a hlavně ozdobit šestispřeží rolničkami. Jejich cinkání je nezbytnou součástí v Polabí poměrně ojedinělé koňské vyjížďky na saních.
„V krajině kladrubského Polabí sněhu většinou moc nebývá, anebo ho není tolik, abychom mohli vyjet se saněmi a koňmi. Teď je to krásná nadílka, máme z ní radost,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.
Kočí Jiří Nesvačil junior zapřáhl své svěřence do starých saní z přelomu 19. a 20. století.
Naposledy si starokladrubští koně vyzkoušeli tak trochu trochu jinou zápřež, než na kterou jsou zvyklí, když táhnou kočár, před čtyřmi lety.
Oproti klasickému zapřahání do kočáru jsou u saních dva rozdíly.
„Saně nejsou dvouosé vozidlo, takže se s nimi hůř zatáčí, protože nemají rejd. Druhou nevýhodou je pak to, že saně nemají brzdy, anebo mají a brzdí se s nimi špatně. Kočí si s tím musí počítat dopředu jednak proto, aby měl dost místa na zatáčení a i dost místa na to, aby mohl zastavit,“ řekl Machek.
Ve sbírkách národního hřebčína je kolem 50 hipomobilií, tedy jak kočárů, tak saní, kterých má hřebčím kolem dvaceti. „S některými z nich pro zpestření jezdíme,“ řekl Machek.