Když se v srpnu 2018 kvůli nedostatku kyslíku udusily v rekreační nádrži Rosnička tisíce ryb, město mělo na stole dvě varianty ozdravné kúry.
Na dně rybníka leželo v té době celkem 70 300 metrů krychlových sedimentu o výšce až 145 centimetrů a jeho těžba by v nejpostiženější části vyšla na nejméně 75 milionů korun. Do odbahnění oblíbené rekreační zóny Svitavanů se radnici nechtělo nejen z finančních důvodů, ale důležité bylo i ekologické hledisko, neboť veškerá manipulace s bahnem by bezprostřední okolí rybníka výrazně ovlivnila na několik let.
Město raději zvolilo tak trochu experiment. Oslovilo znalce na sinice a kvalitu povrchových vod Blahoslava Maršálka, který je světovým odborníkem na čištění vody v Africe. Ten přišel s ekologičtějším řešením, které je finančně méně náročné, na druhou stranu přináší výsledky až za nějaký čas.
A jak se zdá, jím navržená opatření v podobě plovoucích ostrůvků s vodními rostlinami, které přispívají ke snížení obsahu živin ve vodě, regulace rybí osádky i provzdušňování bahnitého dna spolu s aplikací probiotických bakterií zabírají.
Celkový objem sedimentů byl loni na podzim 41 055 metrů krychlových, což odpovídá úbytku o 40,33 procent.
Objem bahna po odečtení mělkých netěžitelných sedimentů je však ještě menší a ustálil se na 28 tisících metrech krychlových. Podle odborníka na sinice je v reálu k odtěžení kolem 33 150 metrů krychlových, což reprezentuje úbytek sedimentů oproti roku 2018 o 30,5 procenta.
„Fakt, že za tři roky ubylo 30 procent objemu sedimentů nádrže, je možno označit za úspěch, který je nám znám spíše ze zahraničí než z našich podmínek. V příštích letech je potřeba pokračovat v započatém procesu a je nutno počítat s tím, že úbytek sedimentů již nebude tak razantní, protože v první fázi byly mineralizovány snadno rozložitelné organické látky v sedimentech, takže proces bude zpomalovat, ale bude-li v opatřeních pokračováno, lze očekávat, že sedimenty v nádrži Rosnička budou redukovány až o 40 procent,“ dodal k loňským výsledkům Blahoslav Maršálek.
Opatření na zajištění kvality vody město za poslední roky stála 3,92 milionu korun a pro letošní rok se počítá s nákladem do dvou milionů korun.
Bahna k odtěžení bude mnohem méně
„Výsledky, ke kterým jsme touto ekologickou cestou došli, jsou velmi zajímavé. Za tři roky jsme díky přirozenému biologickému procesu ušetřili několik desítek milionů korun. Samozřejmě, že si uvědomujeme, že bahno nezmizí úplně. Chceme v následujících dvou až třech letech s tímto procesem pokračovat. Jednoho dne nás nějaký zásah s odbahněním čeká. Je to jenom o vyhodnocení, kolik bahna na dně rybníka zůstane,“ řekl starosta Svitav David Šimek s tím, že unikátnímu přístupu v českých podmínkách ne každý věřil.
„Výsledky mluví jasně, bahno zmizelo. Odborníci Rosničku dnes uvádějí jako učebnicový příklad,“ dodal.
Město loni také vychytalo odklízení zelené řasy šroubatky, která je sice příznivým indikátorem uzdravené vody, plavcům je však na obtíž.
„Rostliny v rybníce potřebujeme, snažíme se jejich množství vybalancovat tak, aby ke kvalitě vody přispívaly, ale aby na druhou stranu rekreanty neobtěžovaly. Loni v druhé polovině roku jsme se naučili, že odklízení je v lidských silách. Naučili jsme se řasu z vodní hladiny stahovat pomocí navijáku ze břehu, což je mnohem rychlejší,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí města Svitavy Marek Antoš.
Přírodní pohroma postihla Rosničku v srpnu 2018:
2. srpna 2018 |
