Motivaci jednání označil soudní senát za zcela zavrženíhodnou. Podle znalkyň netrpí ani jeden z mladistvých duševní poruchou, mají však narušené osobnosti, a to zejména kvůli problematickému rodinnému zázemí.
Jednání u královéhradeckého i u odvolacího pražského vrchního soudu se vzhledem k nízkému věku pachatelů odehrávala za zavřenými dveřmi. Konkrétní informace z hlavního líčení tak soud uvolnil až nyní po právní moci verdiktu, podle nějž si oba chlapci odpykají 7,5 roku ve věznici, kde se musí povinně zúčastnit psychoterapeutického programu.
„Zcela bezdůvodně a bez respektu ke zdraví a k životu člověka zaútočili (...) pouze pro svoje zavrženíhodné pobavení se, zákeřně, neboť si byli vědomi svojí převahy a jeho neschopnosti se jim bránit, surově, když utočili více mechanismy převážně velkou intenzitou, a zvlášť trýznivě se způsobením mučivých útrap,“ zdůraznil verdikt.
Útočníci napadli spícího pětapadesátiletého bezdomovce v noci 3. srpna. Do Pardubic přijeli lehce opilí na kolech, měli s sebou vzduchovou pistoli a boxer. Po bezdomovci nejprve stříleli a trefili ho mimo jiné do očního víčka. Poté ho kopali do trupu či rozkroku, dupali mu na břicho a mlátili ho boxerem do hlavy.
Jeden z chlapců sejmul gumový kryt z mužovy francouzské hole a druhý mu hliníkovou hůl zasunul do análního otvoru. V bezdomovcově batohu našli nůžky, kterými ho pobodali do hýždí a třísel. Zapálili mu také vlasy, které uhasili šlápnutím. Muž následně zemřel na šok způsobený masivním krvácením do břišní dutiny po poranění sleziny a střev.
Po vraždě napadali lidi v letním kině
Z rozsudku vyplývá, že hoši po činu odešli do letního kina, kde z areálu vyháněli další bezdomovce - ženu a invalidního muže. Představili se jim jako policisté a ženu trefili diabolkou do hýždí. Žena u soudu vypověděla, že se tomu smáli.
Znalkyně z oboru psychologie a psychiatrie uvedly, že osobnosti obou chlapců se dlouhodobě vyvíjely disharmonicky. Ani jeden prý ohledně napadení neprojevil žádné emoce či vztek. Oba shodně prohlásili, že s bezdomovci nemají žádné negativní zkušenosti a chtěli se jen pobavit.
První z chlapců, který je průměrně inteligentní, byl v dětství pravděpodobně týrán, rodina ho zanedbávala. Druhý, jehož inteligence je podprůměrná, od dětství často střídal výchovná prostředí a neměl stabilní zázemí. Proto nikdy nenavázali hlubší citové vztahy s dalšími lidmi.
„Soud nepovažuje za nutné prokazovat, který z rodičů tuto situaci zavinil více či méně, skutečností ale zůstává, že takováto situace u obou obžalovaných nastala a ani jeden z rodičů ji nebyl schopen adekvátně vyřešit,“ uzavřel soudní senát.
Mladíkům za vraždu hrozilo maximálně deset let vězení. Pokud by byli plnoletí, mohli by dostat až dvojnásobný trest, případně trest výjimečný včetně doživotí.
Nižší trest pro jednoho z hochů? Není důvod, řekl soud
Z odůvodnění rozsudku také plyne, že senát soudu zvažoval i návrh, že by jeden z chlapců zasluhoval nižší trest. Obhajoba argumentovala tím, že útočil menší intenzitou a nepoužil k útokům další předměty.
Soud to ale zamítl s tím, že k útokům na poškozeného byly předně užity boxer a vzduchová pistole. Tyto pak na místo samé přivezl právě mladík, pro nějž byl nižší trest požadován.
Zároveň soud připomněl i to, že ačkoliv tento mladík bezdomovci také hasil vlasy, které jeho kamarád zapálil, dělal to velmi nevhodným způsobem - zašlápl je nohou. „Zcela nepochybně mohl volit naprosto odlišný způsob hašení, který by ještě více neprohloubil utrpení poškozeného,“ uvedl soud.
A dodal závěrem, že za této situace dospěl k závěru, že je plně na místě, aby oba obžalovaní nesli zcela stejné trestní opatření, bez jakéhokoliv odlišení.
