Fronty nezaměstnaných na úřadech práce tentokrát v prvním pracovním dni roku nebyly tak velké jako obvykle. A to i přesto, že se na ně stejně jako v minulých letech přicházela zaregistrovat celá řada uchazečů o práci, kteří měli pracovní poměry do konce loňského roku na dobu určitou.
„Letos je situace jiná, proti jiným rokům tady tolik lidí není,“ komentoval situaci ředitel pardubické pobočky Úřadu práce Petr Klimpl.
Jaké změny přicházejí s novým rokem?
Od prvního ledna se podávají nové žádosti o příspěvek na mobilitu, což dosvědčily i pondělní ranní fronty. A od 1. července dojde po delší době ke zvýšení příspěvku na péči, a to o 10 procent. Opět nás čeká nutná administrativa. U zaměstnanosti větší legislativní změny nejsou.
Bude mít podle vás zvýšení minimální mzdy z 9 200 na 9 900 korun výraznější vliv na vývoj zaměstnanosti?
Nebude, byť u některých organizací to přinese problém, protože proplácely minimální mzdu například za úklid, sociální služby či bezpečnostní služby. Týká se to i veřejně prospěšných prací u obcí, na což reagujeme tím, že o tisíc korun zvyšujeme dotaci od úřadu práce na vytvoření míst u obecních úřadů.
Fronty uchazečů o práci zmizely. Je něco, co vás v souvislosti s poklesem nezaměstnanosti překvapilo?
Nezaměstnanost prudce klesla v důsledku oživení ekonomiky a díky tomu, že firmy dostaly řadu zakázek. Ředitelem jsem deset let, předtím jsem byl patnáct let zástupcem ředitele, takže by mě nemělo nic překvapit, ale přesto tu jedna věc je. Když přichází investor, že založí firmu, na prvním místě ho zajímá pozemek, hala, infrastruktura, ale až na posledním místě pracovní síla. Mělo by to být naopak, že si nejprve zjistí, zda je tady kvalifikovaná pracovní síla v oboru, který potřebuje.
Jestliže tři okresy mají nyní nezaměstnanost pod pět procent a Svitavsko pod šest procent, se kterým obdobím v posledních dvou desetiletích se dají tato čísla srovnat?
Současná situace je nesrovnatelná jak s obdobím druhé poloviny devadesátých let, tak s lety 2007 a 2008, kde byla míra nezaměstnanosti nízká, ale ne tolik, jako ve druhém pololetí roku 2015. Nejzářnějším příkladem je okres Svitavy, který se dlouhodobě vyznačoval velmi vysokou mírou nezaměstnanosti, ale na začátku prosince 2015 byl pod šesti procenty. Přitom jsou okresy Chrudim a Svitavy dost závislé na sezoně, protože je tam celá řada pracovních míst pod širým nebem. Na Svitavsku samospráva udělala v Moravské Třebové, Poličce, Jevíčku a dalších sídlech řadu průmyslových zón, do kterých přišli zaměstnavatelé a postupně nabírali pracovní síly. Tím velmi ovlivnili situaci na trhu práce. Daří se tam s obcemi vytvářet pro dlouhodobě nezaměstnané veřejně prospěšné práce, v tomto je tam ze všech čtyř okresů situace nejlepší.
Kolik lidí pracovat nechce? A kolik nemůže?
Nyní máme v Pardubickém kraji zhruba 4 a půl procenta míry nezaměstnanosti, což je přes 15 tisíc lidí. Počet těch, kteří nechtějí pracovat anebo jsou zaměstnatelní pouze krátkodobě s příspěvkem úřadu práce na různé veřejně prospěšné práce, odhaduji obecně na tři procenta. V kraji je tedy zhruba 10 tisíc lidí, kteří jsou hůře zaměstnatelní či nezaměstnatelní. Na volný trh práce zbývá 5 tisíc lidí a proti tomu máme osm tisíc volných pracovních míst. Tím naznačuji, že nyní je velká poptávka po pracovnících, což ovšem s nabídkou nekoresponduje, protože poptávka je po jiných profesích, než jsou lidé, které máme v evidenci.
O které profese je největší zájem?
Stále je největší poptávka po lidech na linkách, tedy po operátorech výroby například do Foxconnu či Kiekertu. Ale v první desítce je osm profesí technických, jako jsou svářeči, nástrojaři, údržbáři. Desátou velmi poptávanou profesí jsou řidiči nákladních vozidel i autobusů. Je to tím, že se na středních školách už nedělají řidičáky, a hlavně tím, že byla zrušena základní vojenská služba a pořízení řidičského průkazu je dnes tak drahé, že si ho sám málokdo udělá. Proto jsou jedním z našich nejčastějších rekvalifikačních kurzů řidiči nákladních vozidel. Cenu řidičského průkazu a profesního, který je k němu zapotřebí, se nám podařilo stlačit pod 50 tisíc korun. A poptávka po technických profesích bude i nadále, protože v posledních dvaceti letech nebyl přísun technických profesí tak veliký, jak bylo potřeba.
Jaké rekvalifikace jsou mezi uchazeči o zaměstnání populární?
Škála rekvalifikací je velmi rozmanitá, od stříhání psů po pilota práškovacího letadla. Ale nejvíc děláme rekvalifikace základů výpočetní techniky pro střední a starší generaci, svářečské kurzy, účetnictví a ovládání vysokozdvižných vozíků.
Co byste vzkázal lidem, kteří se najednou ocitnou bez práce?
Každý by se měl postarat sám o sebe, a pokud to neumí, anebo mu to nejde, teprve potom mu bude pomáhat stát. Úřad práce vyplácí podporu v nezaměstnanosti, pokud člověk splní podmínky výplaty, snaží se mu zprostředkovat zaměstnání, případně mu poskytnout rekvalifikaci a poradenskou činnost. Pokud i toto nepomáhá, tak pracovní úřad používá finanční prostředky státu či Evropské unie, aby mu vytvořil místo u zaměstnavatele a vrátily se mu pracovní návyky, popřípadě aby se u mladých lidí vytvořily.
Petr Klimpl (61 let)Ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Pardubicích Vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině, pak pracoval v ČSAD. Po vzniku úřadu práce v roce 1991 v něm pracoval jako ekonom, zástupce ředitele, posledních 10 let jako ředitel - nejprve okresní, od roku 2011 krajské pobočky. „Mým zájmem je sport a život ve městě Pardubice,“ říká dlouholetý zastupitel Pardubic. Sport ho vychoval k organizační činnosti, kterou uplatňuje i v práci. V Pardubicích vybudoval největší klub orientačního běhu v České republice, byl předsedou Českého svazu orientačního běhu, nyní je místopředsedou Českého svazu orientačních sportů a předsedou sekce běhání. Za sezonu absolvuje i přes 60 závodů. Je ženatý, má dvě dcery |
Co považujete za nejvýznamnější změnu pro oblast trhu práce a sociálních dávek v loňském roce?
U sociálních dávek jsme měli při výplatě doplatku na bydlení vyžadovat vyjádření příslušného obecního úřadu, nakonec to bylo zmírněno a je to pro nás pouze doporučující, nikoli rozhodující dokument. Dále byla velkou akcí výměna průkazů osob se zdravotním postižením. V oblasti zaměstnanosti bylo největší věcí oživení ekonomiky, velký nárůst volných pracovních míst a tím snížení míry nezaměstnanosti. Nyní daleko více sháníme lidi, předtím jsme sháněli volná pracovní místa.
Jak se daří zvládat to, co bylo úřadům práce dáno do vínku, tedy že jsou jakýmsi bitevním polem mezi spokojenými úředníky za přepážkami a frustrovanými lidmi bez práce před nimi?
Konflikty tu pochopitelně jsou, lidé jsou různí, zažil jsem tady fyzické napadení svých kolegů, i já jsem byl fyzicky napaden, ale to prostě patří k práci s lidmi. Dali jsme se na to, že budeme s lidmi pracovat a pomáhat jim v těžkých životních situacích. Samozřejmě se vždy snažíme, aby naši klienti odcházeli z našeho úřadu v rámci možností spokojení.
Kolika pracovníkům šéfujete?
V Pardubicích je to zhruba 150 lidí, v Pardubickém kraji přes 500 lidí.
Posunula se někam stavba a stěhování do nové budovy v pardubické ulici Svobody?
Ta je stále v nedohlednu, přestože byl vysoutěžený dodavatel. Bohužel tato pardubická firma nám sdělila, že nestihne termín, proto jsme museli zakázku zrušit, protože byla financována z peněz Evropské unie a byli jsme limitováni datem 30. listopadu 2015. Nyní bojujeme o zařazení do investičního plánu na roky 2016 až 2018. Budova bude stát kolem 200 milionů korun, soustředí se v ní všech šest dosavadních pracovišť úřadu a všechna pracoviště ministerstva práce a sociálních věcí rozmístěná po Pardubicích.
