Na jedné z chaloupek hlineckého Betléma odhalili v pátek pamětní desku malíři Bohumíru Komínkovi. Nejen proto, že tam bydlel, ale i proto, že ho pomohl zachránit.
Revitalizace BetlémaNa dvouletou rekonstrukci čerpalo město 29 milionů korun z Regionálního operačního programu Severovýchod, ze svého rozpočtu přidalo tři miliony korun. Kompletní opravou prošly dva domy. V jednom z nich je otevřeno městské informační centrum, v patře s expozicí o slavných krounských dřevěných hračkách. Střechu dostal další dům, v němž působí výtvarníci místní základní umělecké školy. Samostatný objekt získalo sociální zařízení. Po rekonstrukci je i historická lávka přes Chrudimku, nedaleko ní dostaly děti nové hřiště a řidiči parkoviště. Předzahrádky před chaloupkami jsou nyní znovu osázeny a navracejí se do původního stavu. V celém areálu jsou rozmístěny LCD obrazovky s informačním systémem. Vyměnilo se i veřejné osvětlení a kabelové rozvody pro letní kino. Betlém také sleduje několik kamer. |
Tento malíř svým originálním způsobem Betlém zpodobnil na svých obrazech. Ale v sedmdesátých a osmdesátých letech také patřil spolu se svou partnerkou výtvarnicí Miroslavou Zychovou k několika málo lidem, kteří se nesmířili s jeho chystanou demolicí. Staré roubenky uprostřed města měly nahradit paneláky, nákupní centrum a garáže.
Soustavným bráněním zchátralých stavení a sháněním podpory proti záměrům komunistických funkcionářů tak ochránci riskovali střet s mocí. Atakovali různé instituce a nakonec vyhráli.
Hlinsko se za Betlém stydělo
"Betlém byl tenkrát odsouzen k zániku. Hlinsko se za ty chalupy uprostřed města stydělo a občané s likvidací celkem radostně souhlasili. V téhle situaci začal Komínek Betlém malovat. Byly to spíš vize, jak by to všechno mělo vypadat. Byl to vlastně jakýsi manifest jeho vztahu k tomu hejnu chalup. Chalupy postupně mizely, tomu, že by se mohl Betlém zachránit i ve skutečnosti, nejen na jeho obrazech, moc nevěřil. Já jsem chtěla, abychom s tím zkusili něco udělat," řekla Miroslava Zychová, která se ujala boje s tehdejšími orgány ve prospěch záchrany Betléma.
Hodně pomohla i reportáž Josefa Velka v časopisu Mladý svět. Teprve v roce 1986 se situace obrátila a ministerstvo kultury definitivně zamítlo žádost hlinecké radnice o vynětí Betléma z ochrany Chráněné krajinné oblasti.
"Míra Komínek logicky a rozvážně řešil všechny situace, vymýšlel strategii, sama bych jednala příliš impulzívně a iracionálně," vzpomíná výtvarnice na zásluhy hlineckého umělce, který zemřel předčasně v roce 1999.
Jak doložila při páteční slavnosti ředitelka ředitelka souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová, v komunistické éře město hodlalo ponechat jedinou dřevěnou stavu, a to později vyhořelou Rychtu.
Ale ještě brzy po sametové revoluci se objevily snahy podporující demolici starých chalup a jejich nahrazení garážemi a nákupním centrem. Dnes je Betlém chloubou celého Pardubického kraje.
"Tiše závidím. U nás jsou jen přenesené stavby. tento krásný areál je něco jedinečného a exkluzívního," řekl při páteční slavnosti ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Vítězslav Koukal.
A podobně Betlém vynášely i další osobnosti při slavnosti jako třeba předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová či královéhradecký biskup Jan Vokál.
