Třetinový podíl na izraelských mobilních radarech za téměř čtyři miliardy korun označil subdodavatel Retia před časem za zakázku desetiletí. Tím spíš, že životnost starých sovětských radarů v tomto desetiletí končí a s jejich nahrazením on i česká armáda počítají. Jenže mezinárodní výbor zodpovědný za nastavení bezpečnostních pravidel systémů NATO oznámil, že není přípustné, aby byl do jeho systému zapojen jiný, který nepochází z členské země Severoatlantické aliance. A to se radarů týká dozajista.
„V rámci mezivládního projektu na dodávku radarů MADR pro Armádu ČR je právě Retia subjektem, který řeší systémovou architekturu a zapojení do systémů NATO v souladu se všemi požadovanými standardy. Retia by rovněž zajišťovala dvacetiletý servis v průběhu životního cyklu radaru. Klíčové údaje o provozu systému a hlavně radarová data tak po celou dobu zůstávají pouze a jedině na území NATO a v systémech NATO,“ reagoval mluvčí Retie Andrej Čírtek.
Zájmem NATO je podle něj ochrana dat v systémech řízení a velení, nikoliv určovat místo jejich výroby, pokud se jedná o spřátelenou a vůči NATO partnerskou zemi.
Radary chce Česká republika koupit z Izraele od tamního státního podniku Elta Systems, osm přístrojů má stát asi 3,5 miliardy korun.
Retia se díky zakázce dostala k vyspělým technologiím
Nové 3D radiolokátory MADR mají zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od stovky do tří tisíc metrů. Pardubická společnost je zapojena do tohoto projektu jako český průmyslový partner a garant servisních služeb. Benefit pro ni spočíval díky spolupráci s izraelským výrobcem i v přístupu k nejvyspělejším technologiím ve vývoji a výrobě radarů, navíc ověřených v boji. Spolupráce znamenala i obchod pro další české firmy včetně těch, které jsou rovněž součástí zbrojařské skupiny Czechoslovak Group.
O důležitosti projektu svědčí návštěva už dvou izraelských velvyslanců v Retii a také podpora z Hradu. „Velice vítám spolupráci Retie s izraelskými firmami. Izraelský prezident mi sdělil, že projekt, na kterém se Retia podílí, bude dodán pouze České republice a nikomu jinému kromě Izraele, což je symbol našich nadstandardních vztahů s Izraelem. Když Benjamin Netanjahu prohlásil, že Česká republika je nejlepší přítel Izraele v Evropě a já jsem mu na to odpověděl, a proč ne na světě, tak je třeba tyto vztahy zhodnotit i do úrovně konkrétních obchodních zakázek na obou stranách,“ řekl před dvěma a půl lety na půdě pardubické firmy prezident Miloš Zeman.
Navíc učinil veřejný slib, že si pozve kvůli tomuto obchodu ministra obrany, náčelníka generálního štábu i izraelského velvyslance.
Český stát chce argumentovat proti stanovisku alianční bezpečnostní komise i tím, že jde o obecnější problém, daly by se najít i další příklady obdobného využití zbraní v armádách NATO pocházejících ze zbrojovek i mimo jeho území. „Osobně dohlédnu na to, aby se tématu věnovala náležitá pozornost na všech úrovních evropských koordinačních systémů,“ uvedla v oficiálním prohlášení ministerstva obrany jeho ministryně Karla Šlechtová.
NATO využívá zbraňové systémy z Brazílie i Izraele
Bezpečnostní expert Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec České republiky v Izraeli a prorektor pro zahraniční vztahy vysoké školy CEVRO Institut uvádí, že účelový výklad, že do systémů NATO mohou být zapojeny jen systémy vyrobené na území států NATO, neodpovídá současné realitě. V praxi by podle něj vedl k vyloučení výrobců nejen radarů, ale i letounů a pokročilých zbraňových systémů například z Brazílie, Izraele, Jižní Koreje a také ze zemí Evropské unie, které nejsou členy NATO. Tím míní zejména Švédsko, jehož stíhačky Gripen či systém protivzdušné obrany patří běžně do výzbroje armád států NATO.
„Navíc není znám žádný dokument, který by toto stanovisko, o němž zatím veřejně informovalo jenom ministerstvo obrany, definoval jako oficiální alianční politiku,“ dodal Tomáš Pojar.
