Lesovna ve Vortové. Tuto secesní vilu architekta Josefa Fanty postavenou pro biskupa Josefa Doubravu považuje královéhradecká diecéze za nejcennější položku z těch, které se katolické církvi vrací díky restitucím.
Arciděkanství Pardubice požaduje z Východočeského muzea tři sochy. Jednou z nich je plastika Boha Otce (uprostřed), která se nachází v právě otevřené expozici Pardubice – příběh města.
„Většinou se vrací pole a lesy, nejcennější je snad lesovna ve Vortové. Movité věci se vyřizují, stále není vyhotoven konečný přehled,“ uvedl mluvčí diecéze Lukáš Peška.
Zatím bylo podle něj v kraji převedeno 8 300 hektarů pozemků, což znamená přes osm tisíc položek. Z toho orné půdy a luk 2 700 hektarů, lesních pozemků církev převzala přes 4 800 hektarů. Pro hospodaření v lesích založilo biskupství společnost Diecézní lesy Hradec Králové, která od přebírání postupně přechází k odborné správě. Pole propachtovalo zemědělcům. Ve skutečnosti stát už vydal o něco víc pozemků, ale u části z nich vklady teprve probíhají.
Pardubický kraj musel reagovat na tři žaloby, ve kterých se církev domáhá určení vlastnictví k movitým věcem. Děkanství Česká Třebová požaduje dřevěnou gotickou sochu Madony ze sbírky Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Arciděkanství Pardubice požaduje tři sochy - jednak dva lotry z Kalvárie od Ignáce Rohrbacha a také sochu Boha Otce. Ze sbírky Východočeského muzea rovněž chce obraz Arnošta z Pardubic před soškou Panny Marie Staroboleslavské.
„Dále požaduje Římskokatolická farnost Dašice blíže nespecifikované předměty označené jako starší vybavení kostela a galerie farářů, o kterých se domnívá, že se nacházejí ve Východočeském muzeu v Pardubicích,“ řekl mluvčí Krajského úřadu Dominik Barták.
Některé předměty mají muzea od katolíků zapůjčené a nejedná se o restituci, jak některé zdroje uvádějí. Platí to například o sousoší pozdně gotické Madony s Ježíškem na konzole z Regionálního muzea v Litomyšli, které není majetkem Pardubického kraje, Regionální muzeum v Litomyšli ho má vypůjčený od Římskokatolické farnosti - proboštství Litomyšl.
Na skluz při předávání majetku si představitel královéhradecké diecéze alespoň zatím nestěžuje. „Vše probíhá postupně dle náročnosti restitučního procesu. Povinné osoby musí prověřovat překážky k vydání u různých úřadů - obce, vojáci, hasiči, je to snad až deset institucí. Dále se čeká na oddělení pozemků, vypracování geometrických plánů a podobně, někde probíhají pozemkové úpravy. Nemáme s tím problém, vše se děje ve spolupráci s povinnými osobami a po nějaké dohodě,“ dodal mluvčí diecéze.
Úřad eviduje 24 žalob církve
Na pozemky blokované kvůli restitucím se těší řada obcí. Platí to například pro Kameničky na Hlinecku nebo Býšť na Holicku, kde jsou stále na cizím pozemku škola, školka i sportovní areál celkem za 100 milionů korun.
„Nic se nepohnulo, pozemky nám stále nepatří a platíme za ně nájem. Samozřejmě bychom je velice rádi převzali. V tuto chvíli dle dostupných informací je celá věc v rukách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM),“ řekla starostka Býště Romana Petříková. V obci Široký Důl na Poličsku Úřad vydal farnosti Sebranice tři pozemky vedené jako vodní plocha, ale nebyly vydány pozemky tvořící sportovní areál a komunikace na něj navazující.
Podle hodnoty i výměry bylo významné například předání dvaceti nemovitých věcí v Králíkách a Dolní Hedeči řádu Pražské provincie kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, tedy redemptoristům. „Tyto pozemky o výměře více jak 24 tisíc metrů čtverečných a v účetní hodnotě 1 065 000 korun jsou takzvanou křížovou cestou ke klášteru Dolní Hedeč a dále tvoří pozemky u Poutního domu kláštera. Významným případem byl i převod budovy včetně osmi pozemků v areálu Domova pro seniory v obci Sloupnice v hodnotě 8, 47 milionů korun Kongregaci Milosrdných sester svatého Karla Boromejského,“ uvedla ředitelka královéhradeckého pracoviště ÚZSVM Hana Seidlová.
Vydat, či nevydat?Při církevních restitucích je u stavebních pozemků rozhodné, zda je stavební pozemek zastavěn stavbou buď oprávněné osoby nebo státu, nebo budovou ve vlastnictví jiné osoby. V případě, že je stavební pozemek zastavěn stavbou oprávněné osoby nebo státu a splňuje podmínky dle zákona o církevních restitucích, lze pozemek vydat. V případě, že je stavební pozemek zastavěn stavbou ve vlastnictví jiných osob, než je stát nebo oprávněná osoba (tj. církev), jedná se o zastavěné pozemky ve smyslu § 8 odst. 1 a) zákona č. 428/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a předmětné pozemky nelze vydat. Z tohoto důvodu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na ostatní pozemky, na které obdržel výzvu od oprávněných osob, zaslal zamítací dopisy církvi. |
Její úřad eviduje v současnosti na území Pardubického kraje 24 žalob na určení vlastnictví nebo vydání nemovitých věcí. Účastníkem řízení u těchto žalob je za Českou republiku ÚZSVM nebo Státní pozemkový úřad, se kterým je uzavřena dohoda o jeho zastupování. Nejrozsáhlejší žaloby jsou na pozemky v katastrálním území Chrast (43 pozemků), areál bývalého kláštera v Moravské Třebové a na katastrálním území Proseč u Skutče (35 pozemků). Tam městečko plánovalo rekreačně-odpočinkovou zónu s cyklostezkou a přestavěným koupalištěm. Farnost však plány ohrozila zpochybněním převodu svých bývalých pozemků od státu radnici v devadesátých letech.
„Náš úřad dosud vydal v Pardubickém kraji 0,62 hektaru zemědělské půdy, 1,97 hektaru lesních pozemků, 0,10 hektaru zastavěné plochy, dvě stavby, 0,71 hektaru nezemědělských pozemků a žádné movité věci,“ shrnula stav církevních restitucí z pohledu ÚZSVM Hana Seidlová.
Státní pozemkový úřad vydal v Pardubickém kraji pozemky o výměře 1 619 hektarů, čtyři stavby a jeden rybník. Za ostatní povinné osoby, u kterých krajský pozemkový úřad vystupuje jako správní orgán vydal pozemky o celkové výměře 3 834 hektarů a devět staveb. Nejvíce zemědělských nemovitostí vydal na Chrudimsku.
