Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chci spojovat, nikoli rozdělovat, říká nový rektor pardubické univerzity

  8:05aktualizováno  8:05
V čele Univerzity Pardubice stanul minulý týden rektor Jiří Málek. Jmenovací dekret převzal od ministra školství v demisi Roberta Plagy, ceremoniál s prezidentem na Hradě tentokrát chyběl. Málek, který už pardubickou vysokou školu jednou vedl, by chtěl být nejen na univerzitě tím, kdo bude lidi spojovat.

Do čela pardubické univerzity se vrací staronový rektor. | foto: Radek KalhousMF DNES

„Já obecně nemám rád rozdělování lidí, dávání nálepek, kategorií a podobně. Myslím si, že lidé jsou stejní, a měli bychom se k nim chovat stejně, a to slušně. Já hodně dám na slušnost,“ říká Jiří Málek.

Jak probíhalo samotné jmenování? Jak vy osobně vnímáte to, že klasický ceremoniál letos neproběhl?
Je lepší dostat jmenování na Hradě, to určitě. Ale já si myslím, že ta náhrada, která se připravila, a to jmenování v Karolinu, byla důstojná. Pan ministr se toho zhostil s elegancí. A myslím, že to nakonec vůbec nebylo špatné. Jmenovací dekret má všechny náležitosti, podpis prezidenta, podpis předsedy vlády. Mě sice mrzí, že se tato věc stala, mrzí mě trochu nešťastná komunikace, ale co s tím mohu udělat.

Jakým způsobem ta komunikace probíhala? Vy jste nějaké pozvání na ceremoniál dostal?
Ano, sekretariát dostal telefonickou informaci přibližně týden předem, že se bude konat akt na Hradě v úterý ve dvě hodiny odpoledne. Až z médií jsme se dozvěděli, že tomu tak není. Chápu, že to mohlo souviset třeba se zdravotními potížemi prezidenta, s únavou a podobně. To je všechno lidské, pro to mám pochopení. Proto z toho nedělám žádné velké závěry.

Tady asi jde spíše o tu komunikaci než o samotný akt...
To asi ano, ale to mi nepřísluší komentovat.

Jak vy osobně vnímáte rozdělení společnosti, o kterém se nyní hodně mluví? Jak to berete z pedagogického hlediska? Jde na univerzitní půdě udělat něco pro to, aby se společnost spíše scelovala a nerozdělovala?
Slušné vystupování a férovost přístupu jsou velmi důležité, a snažím se to praktikovat jak ve své pedagogické praxi, tak v roli rektora. Chci spojovat, nikoli rozdělovat.

Fotogalerie

Spojení na univerzitě je vidět i v tom, že vy navazujete na práci rektora Miroslava Ludwiga, který před lety naopak střídal vás. Byla vaše spolupráce úzká už předtím, než jste se vrátil do rektorského křesla?
Určitě, známe se mnoho let. Já už jsem zde jako rektor působil. Vlastně před dvanácti lety jsem byl ve stejné situaci, jako jsem dnes. Potom jsem se rozhodl, že se vrátím zpět k vědě, výzkumu a učitelskému působení, což je věc, která mě velmi baví a naplňuje. Ale zase po těch osmi letech v uvozovkách odpočinku, protože to odpočinek určitě nebyl, jsem vyslyšel výzvy svých kolegů, abych opět přemýšlel o kandidatuře na rektora. Dlouho jsem to zvažoval a nakonec jsem se rozhodl, že znovu stanu v čele univerzity.

Ve volbě jste neměl protikandidáta. Vnímáte to jako dobrou zprávu, že máte takto silnou podporu, nebo tak, že je doba hledání nových osobností, které by se časem mohly podílet na vedení univerzity?
To, že jsem neměl protikandidáta, mě velice překvapilo. Nové osobnosti vítám. Tým, který mám okolo sebe, je doplněn o nové osoby nebo staronové v jiných rolích a myslím si, že univerzita i společnost by měla generovat nové lidi, nové kandidáty, mladé lidi. Udělám všechno pro to, aby to tak bylo. To, že jsem neměl protikandidáta, vnímám jako výraz uznání a respektu, a nebo nedostatek odvahy. Nevím.

Jiří Málek

Narodil se v roce 1959. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích v roce 1982 a o čtyři roky později obhájil disertační práci.

Působil jako pracovník vědy a výzkumu na Katedře anorganické chemie a ve Společné laboratoři chemie pevných látek původní VŠCHT Pardubice a Akademie věd.

Od roku 1990 se podílel na výuce pro posluchače specializace na pardubické katedře anorganické technologie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem.

V letech 2000 – 2006 zastával na Univerzitě Pardubice funkci prorektora, nejprve pro vnější vztahy a rozvoj Univerzity Pardubice, poté prorektora pro výzkum a vnější vztahy, respektive prorektora pro vědu a zahraniční vztahy.

V letech 2006 – 2010 stál v čele Univerzity Pardubice coby její rektor. Málka zvolil akademický senát v říjnu loňského roku, byl jediným kandidátem.

Čekají vás čtyři roky ve vedení univerzity. Dokážete si představit, kde by se univerzita za tyto čtyři roky pod vaším vedením mohla nacházet? Jak z hlediska výzkumu, tak z materiálního hlediska a budování.
Myslím si, že co se týká areálu, budov, zařízení a vybavení, jsme na velmi slušné úrovni. Na nadstandardní, ve srovnání s jinými školami. Máme ucelený kampus, dobře vybavené laboratoře, máme projekty a získáváme peníze na určité projekty.  V tomto se budeme posouvat pochopitelně dál. Ale můj hlavní důraz by měl být na lidi. To nejcennější, co máme, a to nejen na univerzitě, ale i ve společnosti, jsou lidé. Měli bychom o ně pečovat, snažit se vycházet jim maximálně vstříc a hledat vždycky ty lepší stránky. A také bych rád podporoval talenty. Chtěl bych se soustředit i na mladé pracovníky, mladé lidi a vytvářet jim lepší prostředí. Není to úplně jednoduché, protože univerzita je jedna věc a fakulty jsou věc druhá. Fakulty mají vysokou míru autonomie a samosprávnosti čili jde spíš o to dohodnout se s děkany na politice uvnitř univerzity, kterou pak budeme všichni společně aplikovat.

Asi to nebude úplně jednoduché, když má univerzita včetně zaměstnanců kolem deseti tisíc lidí...
Není to o rozhodnutí jednoho člověka. Je to o pěstování a kultivaci toho prostředí. To je věc, která mě baví, a myslím si, že v této oblasti mohu k něčemu přispět. Je to jeden z důvodů, proč jsem do té funkce šel. Mě baví práce s lidmi, mě baví je stmelovat a hledat společné jmenovatele, a ne je rozdělovat.

Univerzitě v posledních letech vlivem nástupu slabších ročníků ubylo studentů. Má to nějaké ekonomické důsledky pro univerzitu?
Jistě. Jsme placeni mimo jiné také podle počtu studentů, i když ne výhradně. Znamená to, že musíme čelit jistému úbytku financí a některé věci přeskupit. Ale zatím to zvládáme docela rozumně, protože tady máme ještě druhou oblast činností, a to je výzkum, kde zase můžeme získávat prostředky ze státních nebo privátních zdrojů na konkrétní vědecké kroky. To je věc, která nás samozřejmě velmi zajímá a zajímá nás čím dál více. Chceme být výzkumnou univerzitou. Na některých fakultách je to více než padesát procent, které získáváme z výzkumu. U jiných je ten poměr jiný, tam máme třeba více ze vzdělávací činnosti.




Nejčtenější

Novorozená holčička zemřela, když ji hlídal otec. Policie ho viní z vraždy

Policii zavolali na místo střelby exekutoři, na které muž mířil.

Policie obvinila otce čtrnáctidenní holčičky z vraždy dítěte. Čin se stal v Pardubicích ve středu 11. dubna dopoledne,...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Senior zapomněl, kde zaparkoval. V autě zůstala nemocná manželka

(ilustrační snímek)

Do svízelné situace se dostal v Pardubicích senior, který zapomněl, kde zaparkoval. V autě zůstala jeho nemocná...

U vyhlášené zmrzliny auta už možná nezaparkují. Majitel obchodu je proti

Zastavit auto a pohodlně si dojít pár kroků pro zmrzlinu už dost možná nepůjde....

Slatiňany plánují, že budou více chránit lidi přecházející hlavní silnici v místě, kde se prodává vyhlášená zmrzlina....

Jandač nominoval na domácí turnaj, představí se i Jaškin či Chytil

Josef Jandač předává českým hokejistům své vize a nápady. (14. února 2018).

Trenér české hokejové reprezentace Josef Jandač zveřejnil nominaci na Carlson Hockey Games, turnaj v rámci Euro Hockey...

Další z rubriky

U stadionu Zlaté přilby nabízí pardubická radnice k odkupu stovku parcel

Plochodrážní závod Zlatá přilba.

Ve Svítkově se chystá velký projekt pro výstavbu domů. Jen kousek od plochodrážního stadionu nabízí Nadace pro rozvoj...

V Letohradu málem shořely saně, na kterých prchal Napoleon z Ruska

Požár v letohradském muzeu ohrozil tamní nejatraktivnější exponát, kterým jsou...

V letohradském muzeu hořela vitrína se saněmi, na kterých ujížděl císař Napoleon I. po krachu svého vojenského tažení...

Pardubický kraj vybuduje z Automatických mlýnů novou galerii

Automatické mlýny v Pardubicích

Pardubičtí krajští zastupitelé v úterý rozhodli, že za 22,5 milionu koupí od soukromých vlastníků hlavní budovu...

recepty-emimino-krupave-bramboraky
recepty-emimino-krupave-bramboraky

Víte, v čem je kouzlo křupavých bramboráčků? My ano!

Najdete na iDNES.cz