„To se tradovalo dlouho, ale my jsme zjistili, že to tak doslova není. Limuzína byla sice pro Slovenský štát, ale v uvozovkách pouze pro ministra dopravy a veřejných prací Júliusa Stana,“ řekl ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek.
Ředitel muzea říká, že historici v minulosti museli vyvracet i nepříjemné fámy popisující práci firmy za protektorátu. Jednu z nich někdo vypustil v devadesátých letech - podle ní se u Sodomky dělaly pojízdné plynové komory. Začali na to reagovat bývalí zaměstnanci firmy, vypukla tehdy velká aféra.
Muzejníci z Vysokého Mýta začali pátrat a zjistili, že opravdu existuje černobílá fotografie, kde je nějaké auto vyfocené před kostelem a je tam česky napsáno „pojízdná plynová komora“.
Bylo to ale auto firmy Fatra, kterou založil koncern Baťa, a vyráběla plynové masky. A v tomto autě se před válkou zkoušela za použití plynu jejich těsnost a kvalita.
„Pak se mi před pěti lety ozvali lidé z lidického památníku, že dělají průzkum v německých archivech a že tam narazili na nějaké dokumenty k Sodomkovi a pojízdným plynovým komorám. Byl to dokument, že Němci, kteří používali pojízdné plynové komory při tažení na Ukrajině a v Rusku, si stěžovali u výrobce, kterým byla nějaká německá firma, že jsou tyto komory nespolehlivé. Že jim několikrát explodovaly a došlo k usmrcení obsluhy. A žádali konstrukční změny. Ta firma jim napsala, že v rámci válečného úsilí nemá čas na úpravy automobilů, a doporučila jim firmu Sodomka ve Vysokém Mýtě,“ řekl Jiří Junek.
Muzejníky tehdy zamrazilo. „Naštěstí se objevily jiné německé materiály, které se k požadavku upravovat plynové komory u Sodomky vyjadřují. A ty jasně říkají, že ne. Že firma je v ryze českém prostředí v protektorátu a s českými zaměstnanci. A z důvodu utajení není možné, aby se to v české firmě dělalo. Takže se naštěstí prokázalo, že se plynové komory u Sodomky nedělaly, což jsme všichni rádi. Na druhou stranu, kdyby mu to dali příkazem, tak jako se ve Škodovce dělaly munice a bomby, tak se to tady dělalo. České fabriky musely pro Němce vyrábět,“ říká Jiří Junek.
A dodává, že Sodomka za protektorátu vyráběl pro Wehrmacht sanitní a dílenské vozy. „Naštěstí to nebyly výrobky, které by se přímo podílely na nějakém zabíjení lidí,“ podotýká ředitel muzea
Ani nacistický generál, ani písek arizonské pouště
Historici vysokomýtského regionálního muzea se už řadu let soustřeďují na veškeré automobily, které karosář vyrobil. Poslední sedmou publikaci edice Sodomka zaměřili na karoserie, které Josef Sodomka vytvářel pro zahraniční zákazníky.
Také v této zřejmě zatím poslední knize o karosériích jednoho z nejznámějších českých karosářů vyvracejí badatelé některé fámy a nepřesnosti, které se dlouho o některých Sodomkových výrobcích tradovaly.
„Mám z té publikace obzvlášť radost, je to o karoseriích na podvozcích zahraničních automobilek,“ řekl ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. „Zbývá nám už jen jeden díl, který by měl dokumentovat ostatní produkci firmy, což jsou kočáry, letouny, hračky. Ale v předchozích dílech jsme dodělali veškerá auta.“
Dodal, že muzeum by chtělo zhruba za pět let vydat jednu velkou shrnující reprezentativní monografii karoserií a výrobků firmy Sodomka. „Daří se nám dostávat ke spoustě materiálů a dokumentů nejen ze státních archivů, ale i archivů soukromých. A právě tím se nám daří uvádět na pravou míru legendy, které se často kolem jednotlivých automobilů objevují,“ říká Jiří Junek.
Traduje se například, že jednu jedinou bugatku upravil Josef Sodomka mladší pro knížete Schwarzenberga, tedy pro otce současného poslance Karla Schwarzenberga. „Bugatti bylo v době Sodomky velice drahé auto, nemohl si je pořídit každý. Bylo spíše výsadou továrníků nebo movitých podnikatelů. Proto Sodomka opravdu dělal jen jednu bugatku, ale když jsme zákazníka ověřovali, zjistili jsme, že auto si nechal u Sodomky upravit ne jeho otec, ale jeho strýc Adolf z Hluboké,“ řekl Jiří Junek.
Jako perličku dodává, že se hodně ví, že si u Sodomky nechal upravit svou Tatru Jan Werich, který do Vysokého Mýta jezdil rád a často na ryby. „Ale už málo se ví, že Werich Sodomkovi pak za to auto dlužil a nesplácel mu ho,“ řekl ředitel a dodal, že snad nejvíce legend se traduje o jedné z nejnádhernějších a nejobdivovanějších karoserií – slavného Dynamiku.
Že si Dynamik nechal do Ameriky přivézt po válce nějaký nacistický generál. Jenom podle toho, že v autě byl nějaký techničák s orlicí s nacistickým křížem. A už z toho lidé usuzovali, že auto musel mít nějaký vysoký nacista.
Legendou byla i jedna z verzí o vzniku názvu Arizona, který Aero 50 Dynamik dostal jako přízvisko. „Auto Dynamik je ještě jedno, a to ve Spojených státech. Podle legendy ho majitel našel zahrabané v písku arizonské pouště. Oslovili jsme ho, ale ten majitel, že ne, že to auto normálně koupil od člověka, který ho měl na zahradě. Někde ve státě Arizona. A to je celé,“ dodal ředitel vysokomýtského regionálního muzea Jiří Junek.
