Ke hrobu v katedrále svatého Jakuba Staršího v ve španělské provincii Galicie vedou trasy z různých koutů Evropy. Desítkám poutníků z České republiky by mělo pomoci nové značení, které se plánuje na takzvané Východočeské trase, která měří v součtu 243 kilometrů.
Vyznačená mušle na rozcestnících turistických tras.
„Navazuje na polské trasy a svádí poutníky z Polska z poutních míst Wambierzice a Krzeszow do Broumova,“ popisuje Olga Jankovcová ze spolku Ultreia, který sdružuje poutníky a organizuje dálkové poutě do zahraničí i kratší po Česku.
Poutníci při značení tras spolupracují s Klubem českých turistů (KČT), který se stará o značení turistických tras.
„Trasy většinou vedeme po těchto jeho značkách. Po zkušenostech putování po Evropě víme, že to nestačí. Všechny trasy mimo nás jsou značené svatojakubskou mušlí tzv. hřebenatkou, nověji euromušlí. Snažíme se o totéž u nás,“ říká Jankovcová.
Cesta povede přes Kunětickou horu
Kraj se ve spolupráci se spolkem a dalšími institucemi pokusí o vylepšení značení.
„Začátkem července svolám jednání starostů obcí, přes které tato poutní cesta prochází a společně s Klubem českých turistů a Národním památkovým ústavem budeme hledat řešení, aby vše proběhlo v co nejrychlejší době,“ uvedl hejtman Martin Netolický, s tím, že jedním z míst pro získání poutního razítka se stane pardubický zámek.
Ultreia se s KČT již dříve dohodla, že tyto euromušle může dávat na jeho rozcestníky. Brzo by tedy mohly být i na Východočeské a Železné trase, které jsou zatím bez značení.
„Dosud máme povoleno pouze trasu z Žitavy na Prahu a na Všeruby a také Moravu, pokud mušle vyrobíme a osadíme do terénu. Slib máme také, že trasy budou označené v turistických mapách a cyklomapách,“ zmiňuje Jankovcová, podle níž lze mušle na cestách vidět na patnících nebo dřevěných ukazatelích.
Z polského území Východočeská trasa směřuje přes Královéhradecký kraj, kde má řadu zastávek.
„Poté se trasa drží Labe. Od Jaroměře a Hradce Králové vede na Pardubice. Do kraje vstupuje ve Vysoké nad Labem přes Kunětickou Horu. Po zelené značce k zámku v Pardubicích, které jsou etapovým městem. Z Pardubic odchází podél Labe přes Svítkov, Srnojedy, Lány kde se napojuje na značku na Přelouč (kostel sv. Jakuba-fresky),“ jmenuje Jakubcová.
Stezka poté míří ještě do hřebčína v Kladrubech či Řečan a kraj opouští u Záboří nad Labem.
„Tato část kopíruje starou Trstenickou stezku, kde jsou románské kostely,“ podotýká zástupkyně spolku. Skrze napojení přes Českokrumlovskou trasu se poutníci vydají za hranice na Regensburg, dále přes Německo, Švýcarsko a Francii až do cíle v Santiago de Compostela.
