Ještě v 50. letech Poutní dům nuceně sloužil jako ubytovna pro vězněné řeholníky, kteří byli v rámci akce K rozehnáni ze svých domovských klášterů.
Po revoluci byl kompletně opraven a opět začal sloužit jako ubytovací zařízení. Ještě před rokem nabízel skromnější ubytování orientované spíše na věřící poutníky.
Dnes lešením obehnaný Poutní dům vlastněný královéhradeckým biskupstvím od příštího roku nabídne víc než jen nocležnu. Do konce roku bude dokončena oprava, která ubytovnu přemění na hotel.
„Unikátem našeho místa je vrchol Hory Matky Boží, místo klidu a pokoje bez zbytečného hluku civilizace. Snažíme se o to, aby náš personál a prostředí hotelu bylo pro vás pohlazením na duši. Z tohoto důvodu chceme být hotelem s rodinným přístupem,“ lákají webové stránky hotelu první zájemce o ubytování. Z nich některé jistě potěší nejen bezbariérové pokoje, ale i finská či parní sauna.
Už v půlce července se návštěvníkům v Poutním domě otevřela do předčasného užívání zrekonstruovaná restaurace se zastřešenou terasou nabízející výhled na Králický Sněžník, nové jsou i toalety.
„První etapa byla ukončena před třemi týdny, kdy byla otevřena nově opravená restaurace s kuchyní. Ubytování chceme nabízet od konce letošního roku. Zázemí pro stravovací služby i prostory pro ubytování již potřebovaly rekonstrukci,“ řekl k investici královéhradeckého biskupství v řádu několika milionů korun rektor Duchovní správy poutního kostela Karel Moravec.
Ačkoli dnes řeholníky ani řádové sestry, které klášter obývaly do roku 2002, v ambitech nepotkáte, zájem lidí o místo s pohnutou historií stoupá. A to nejen mezi poutníky.
Areál Hory Matky Boží předloni zapsaný na seznam národních kulturních památek ročně navštíví na 70 tisíc lidí, což je číslo na úrovni nejnavštěvovanějších památek v Pardubickém kraji. A biskupství si je toho po odsouhlasených církevních restitucích, které de facto znamenají finanční odluku církve od státu, vědomo.
Církev chce areál ještě více zatraktivnit, a proto hotel s restaurací nejsou jedinou investicí, na které se pod Králickým Sněžníkem pracuje.
„Před čtyřmi lety jsme oslovili architekty, aby přišli s návrhem bezbariérového vstupu do kláštera. Po roční debatě s Národním památkovým ústavem jsme došli k výsledku, na kterém pracujeme. Část bezbariérového vstupu a sociální zařízení s návštěvnickým infocentrem jsou hotové,“ sdělil Karel Moravec k novému obchodu s upomínkovými předměty, kterému společně s restaurací v neděli 16. srpna během poutě požehnal pomocný biskup Josef Kajnek.
Památník internovaným řeholníkům se stěhuje
Co však v souvislosti se stavebním boomem v klášterním areálu možná mnohé zamrzí, je fakt, že po bezmála deseti letech v prostorách kláštera skončil památník věnovaný všem v Československu v 50. letech internovaným řeholníkům. Přesune se přímo dolů do města Králíky.
„Skončila nám bohužel smlouva a prostory, které nám pro památník byly nabídnuty v rámci jiných prostor kláštera, nám nevyhovovaly. Celou expozici máme už přestěhovanou v prostorách bývalého gymnázia na Velkém náměstí, kde provozujeme Východočeský památník celnictví,“ řekl autor památníku Richard M. Sicha s tím, že otevření nového muzea internace plánují na příští rok.
„Mnohem větší prostory nám umožní rozšířit památník o problematiku vynesených trestů smrti nad osobami v kléru,“ poznamenal Sicha.
S malou expozicí, která by připomněla jak historii kláštera, tak dobu internace, však královéhradecké biskupství počítá i v klášteře.
„Prohlídkovou trasu ambitů chceme rozšířit o novou expozici připomínající dějiny Hory Matky Boží včetně temné doby internace v 50. letech 20. století a více než čtyřicetiletého pobytu řeholních sester. Vyžaduje to však další stavební úpravy jižní části kláštera, které se nám trochu i kvůli financím opozdily,“ sdělil duchovní správce kláštera Karel Moravec.
