„Dva roky práce a protestů proti výstavbě naprosto zbytečné stavby jsme v červenci ukončili. Nemáme nástroj, jak to ovlivnit. Jsou to peníze utracené za nesmyslný projekt, který zničí evropsky cennou lokalitu. Je to nenahraditelná ztráta, vrchol Králického Sněžníku je národní přírodní rezervace s evropskou ochranou. Bylo to mimořádné území, které bylo výjimečné tím, že tam nestála žádná stavba,“ uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Podle něj je rozhledna zbytečná i z turistického hlediska, z vrcholu hory je vidět do všech stran i bez ní. Ekologové v předchozích dvou letech upozorňovali na porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny.
Investor a dodavatel podle nich ignorovali pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdila na vrchol a zpět technika, což dokládali fotografiemi a videozáběry.
Podle povolení se měl stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště mělo být na stanovené parcele, což nebylo splněno. Vloni si ekologové vymohli zřízení česko-polské pracovní komise, jejímiž členy se stali. Měla dohlížet na výstavbu rozhledny a na možné snížení dopadů stavby. Naposledy se sešla koncem června, další schůzka bude v září.
„Nebýt nás, jde to naprosto živelně bez jakýchkoliv opatření a limitů. Investor dostal i několik pokut za porušení pravidel, které jsme doložili,“ uvedl Bačík.
Podle něj už i nedostavěná rozhledna vyvolala vysoký nárůst návštěvnosti, což bude další příspěvek k ničení přírody. Za letošní rok na místo přijde podle jeho odhadu 100 tisíc lidí.
Ekologové loni v otevřeném dopise vyzvali tehdejší ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace.
„Naše požadavky na zastavení dotace kvůli porušování pravidel nebyly vyslyšeny. Není k tomu vůle a není k tomu asi ani vhodná doba. Při současné situaci není asi zájem na tom vytvářet mezinárodní spory,“ řekl Bačík.
Ministerstvo životního prostředí minulý rok požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. „Dopis odešel v polovině srpna, komise dodnes nereagovala,“ informovala ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna má konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek je z velké části prosklený. Vysoká je 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
