Polední telegram zastavil Pardubice. Vznikla republika

Zpráva o vzniku Československa dorazila do Pardubic 28. října 1918 krátce po poledni. I přes bídu a hlad nastalo hromadné veselí spojené se strháváním rakouských znaků a pálením obrazů mocnáře.

Lidé v Chrudimi zaplnili náměstí, aby si poslechli o vzniku republiky. | foto: Archiv Východočeského muzea

Těžko bychom hledali v kronice města Pardubice z roku 1918 jinou barvu inkoustu než černou. V den, kdy rakouská armáda kapitulovala a vznikla samostatná Československá republika, však kronikář porušil zásady a červeným písmem vykroužil doprostřed stránky nápis 28. říjen.

Kromě nadšení, které zavládlo krátce po poledni, když na radnici kdosi přijal telegram, aby se dozvěděl, že přišel nejen očekávaný mír, ale i svoboda, popisuje kronikář také večerní slavnost v divadle.

Vítání vzniku Československa v regionálním listu Východ a sundávání rakouské orlice z pardubických jezdeckých kasáren

"Východočeská divadelní společnost řízená kapelníkem Vaňkem uvedla fanfáry ze Smetanovy Libuše. A z balkonu zapěl spolek Pernštýn Chorál českého národa."

Následující den, tedy 29. října, pokračuje kronikář nejen popisem vzniku Okresního národního výboru, ale také pohřbem Austrie.

"Pohřeb se konal po třetí hodině. Uspořádala jej mládež, studenti, sokolové a mladí důstojníci. U radnice zazpívali Odpočinutí věčné, pak došli k Chrudimce, do které hodili obraz císaře," píše se v kronice.

Noviny Východ další den popsaly, že bezprostředně poté, co se roznesla zpráva o rozpadu Rakouska-Uherska, se jako na povel zastavily práce v obchodech, továrnách a živnostech. "Městská rada byla ihned svolána. Pak konán obrovský průvod v čele s hudbou," píše deník.

Oslavné články na velkou událost se však jak v kronice, tak v novinách objevily jen na krátkou dobu. Nedostatek potravin a chudoba způsobená válkou byly pro lidi přeci jen tíživým traumatem.

Poslední zpráva v kronice před vyhlášením samostatného státu ze 14. října ještě zevrubně popisuje demonstrace proti vývozu potravin. A už 30. října dostaly zprávy v kronice opět pragmatický ráz. "Se souhlasem Národního výboru byla podniknuta sbírka zlata pro zlatý poklad," zněla hlavní zpráva, kterou kronikář ten den zaznamenal.

Co se dělo po vyhlášení republiky v kraji

Pardubice
Bezprostředně po oznámení kapitulace Rakouska a vzniku Československa vznikaly spontánní průvody městem. Následující den zorganizovala mládež a nižší důstojníci už bývalé c. k. armády symbolický pohřeb Austrie. K reálce pak nadšenci přivezli hasičský žebřík a strhli rakouskou orlici.

Chrudim
Také sem přišla telefonická zpráva krátce po poledni. Během chvíle do města dorazilo zvláštní vydání novin, které oznamovalo vyhlášení samostatnosti. Kdosi jej vyvěsil na meteorologický sloup před muzeem, ten byl vzápětí obležen davy lidí. Vojáci hromadně zahazovali čapky rakouské armády a sráželi symboly mocnářství z budov. Od sedmi hodin večer už ulicemi města proudily průvody, které se zastavovaly u projevů řečníků na různých místech.

Vysoké Mýto
Národní výbor až do poslední chvíle vyzýval lidi, aby se zdrželi jakýchkoliv projevů. Po kapitulaci Rakouska se však i tady objevovaly červenobílé prapory, aniž by v tu chvíli někdo tušil, jaká zpráva a odkud vlastně přišla. "Národ v poslušnosti neobstál," psal o události ve Vysokém Mýtě deník Východ.

Přelouč
První zprávy přinesly radostné vzrušení. Ze škol a úřadů se začaly shromažďovat obrazy státníků a znaky mocnářství, lidé je nosili do Občanské záložny. Večer pak procházela zejména mládež městem za zpěvu národních písní. "Pravému demokratismu a smyslu pro sociální spravedlnost musí se nyní učiti někteří nadutci: radikální mluvkové a vlastenci při džbánku," zaznělo při jednom z četných projevů.

Svitavy
Dění v Sudetech, kam spadaly i Svitavy, bylo ovlivněné silnou německou populací, která se až do 10. listopadu odmítala podřídit pražské vládě. Svitavy proto na svobodu 28. října ještě musely čekat, když ani po tomto datu například nemohly otevřít českou školu.

Ústí nad Orlicí
Stavitel Schüler přivezl 500 výtisků novin Východ z Pardubic. Na dně Tiché Orlice skončily symboly Rakouska. Klub českých turistů vydal parte matce Austrii a umístil je na nástěnku.