V Hrochově Týnci (na snímku) i v dalších obcích a městech sociálně slabí lidé...

V Hrochově Týnci (na snímku) i v dalších obcích a městech sociálně slabí lidé přibývají. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Počet ghett roste. Přibývá v nich seniorů, kteří mají málo peněz

  • 0
Do levných bytů a na okraje měst nemíří jen Romové. Do ubytoven se v poslední době dostávají stále častěji také důchodci. Počet míst, do kterých se sestěhovávají nemajetné či zadlužené osoby, vzrostl v Pardubickém kraji na čtyřiadvacet.

Odborníci sledovali vývoj posledních osm let. Ghetta na okrajích větších obcí většinou zůstávají stabilní. Zájem je však o levnější domy a byty na vesnicích či o ubytovny ve městech.

Podle člena krajského odboru sociálních věcí Jana Homuty je nárůst množství podobných lokalit nově spojen se seniory, kteří nemají dostatečné příjmy pro zajištění standardního bydlení. Starší lidé jsou často těžce nemocní a hůře se orientují v současné společnosti.

„Pokud se zadluží, dostanou se do kolotoče, ze kterého se sami nedokážou vymotat,“ uvedla sociální pracovnice Jana Pavlíková.

Celkový počet lidí ve vyloučených komunitách, skupinách, které žijí na místech s nevyhovujícími životními podmínkami v kraji, se zvýšil zhruba o pět set osob. Od roku 2006 jde o třetinový nárůst. Mezi jejich problémy patří nezaměstnanost nebo nestálá práce a bydlení.

V ubytovnách stále převažují Romové, počet sociálně vyloučených z majoritní společnosti se však zvyšuje. Problém není jen v penězích. „Velkou komplikací je také nedostatek dostupných bytů,“ vysvětlila Sophia Dvořáková, ředitelka sdružení Šance pro tebe, které se zabývá sociální pomocí na Chrudimsku.

Lidé se stěhují do menších obcí za levnějšími náklady

Tři z deseti rodin, kterým se v současné době Dvořáková věnuje, pochází z většinové populace. Trend potvrdili také další sociální pracovníci zabývající se podporou chudých komunit.

„Například v Ústí nad Orlicí dochází k sestěhování do jednoho obytného domu. V jednom vchodě bydlí romské obyvatelstvo, v druhém české,“ řekl sociální pracovník Martin Vařejčko ze společnosti SKP-Centrum.

To se zabývá také situací v Pardubicích. Právě v krajském městě loni zanikla sociálně vyloučená oblast Hůrka. Stále více lidí vyhledává útočiště ubytoven, jednotlivých obytných domů nebo bytů.

Vyloučené lokality v Pardubickém kraji

Pardubice Husova a Češkova ulice

Chrudim lokalita pod nádražím

Česká Třebová sídliště Borek

Vysoké Mýto mezi obchodními domy Billa a Penny

Hrochův Týnec u vlakového nádraží

Svitavy čtvrť Lány

Ústí nad Orlicí městská část Hylváty

Prachovice

„Nové, menší lokality vznikají a zanikají zejména z ekonomických důvodů. Lidé se stěhují do menších obcí s horší dostupností a infrastrukturou,“ uvedl Homuta. Příčinou změn může být pokles cen nemovitostí v určité lokalitě nebo ukončení činnosti ubytovny.

Kraj v posledních letech podpořil pomoc chudých ve dvou projektech. Peníze mohly sociální pracovníci čerpat do konce června. Jejich činnost je nyní podporována státem a obcemi.

Sociální pracovníci se shodují, že důležité jsou dlouhodobé programy, které jim pomáhají navázat kontakt a získat důvěru komunity.

U většinové společnosti je situace složitější. Podle Dvořákové se majorita snaží držet problémy pod pokličkou a u mnoha z nich převládá přesvědčení, že požádat o pomoc je špatné. Upozornila, že na službu se může obrátit kdokoli.