Policisté nyní dokonce hledají patnáct pohřešovaných lidí, ale více než polovina těchto případů je starší deset a více let.
„Po osmi z nich bylo vyhlášeno pátrání v letech 1992 až 2005, z toho třikrát v roce 1992. Ve dvou případech se jednalo o seniory, kteří se ztratili při cestě vlakem, jeden muž přestal docházet do zaměstnání, další pohřešovaný odešel z domova, řidič TIR se ztratil během cesty lodí v zahraničí,“ říká policejní mluvčí Jitka Vavřinová.
Zatímco v případě vražd se občas stává, že kriminalisté objeví vraha i po velmi dlouhé době, pátrání po zmizelých lidech tak úspěšné nebývá. Policisté však stále vyšetřování nemohou skončit a hledají další metody, jak uspět.
„Je možné využít i odběr biologického materiálu od přímých blízkých osob pro případné další porovnání,“ uvádí Vavřinová.
V evidenci tak zůstává například i pohřešovaný Emil Klimpl. Ten se ale narodil už v roce 1913, takže pokud by se nyní objevil živý, bylo by mu už přes sto let.
Policie však sama nemůže pátrání ukončit, může jen poradit příbuzným, jak dále postupovat.
„Majetek pohřešovaných policie neřeší. Rodina má možnost požádat soud o prohlášení nezvěstného za mrtvého, majetek se pak řeší v rámci dědického řízení,“ vysvětluje Vavřinová.
Podle ní se však policistům daří i předcházet tomu, aby lidé mizeli, případně nedošlo k tragédii. Před několika lety na Chrudimsku rodina postrádala staršího muže.
„Po několika dnech nastal obrat - muž si zapnul svůj mobilní telefon a jeho známému SMS ohlásila, že je opět na příjmu. Následovalo okamžité volání pohřešovanému. Muž mluvil ztěžka, bylo znát, že něco není v pořádku,“ uvádí policista Lukáš Maier.
Během patnáctiminutové cesty policisté muže neustále nutili k hovoru. „Když dorazili na místo, spatřili zhroucenou postavu, která už ani neměla sílu držet telefon,“ pokračuje Maier.
Kolem sebe měl muž několik prázdných krabiček od léků. Záchranáři ho museli okamžitě odvézt do nemocnice. „Ošetřující lékař nám potom sdělil, že muže zachránilo pouze to, že byl nalezen tak brzy po té, co velké množství léků požil,“ uzavírá Maier.
„Pomníčky“ jsou jen zlomek případů
Nevyřešené případy však tvoří jen velmi malou část agendy, kterou mají policisté spojenou s pátráním po nezvěstných osobách.
„Loni bylo v našem kraji vyhlášeno pátrání po 171 pohřešovaných osobách, v roce 2013 po 309,“ uvádí mluvčí Vavřinová.
Většinu z nich dokážou policisté vypátrat, případně se sami nezvěstní příbuzným ozvou. „Obecně lze říci, že nejčastěji jsou pohřešovaní nalezeni v restauračních zařízeních, na vlakových či autobusových nádražích, ve zdravotnických zařízeních a podobně. Pohřešovaní svěřenci výchovných ústavů, dětských domovů pak často v místě svého trvalého bydliště,“ říká mluvčí.
Právě v případech, kdy se ztratí nezletilí nebo dokonce děti, policie postupuje velice rychle a obezřetně.
„V případě ohrožení života či zdraví nebo pohřešování dítěte jsou o spolupráci žádáni například strážníci městské policie, řidiči MHD, pracovníci pokladen na nádražích a tak dále. Údaje o pohřešovaných osobách jsou vloženy do veřejně přístupné policejní databáze,“ uvádí Vavřinová.
Zavražděno dívku našli ve stavidle rybníka
Ne každé pátrání končí dobře. Několik let policisté pátrali po tehdy osmnáctileté studentce Natálii Marii Chaloupkové. Dívka se ztratila v roce 2006 po cestě od zubaře. Po více než dvou letech našli myslivci při honu lidské ostatky. Případ tak skončil nejhorším možným závěrem. Dívka byla zavražděna skupinou mužů, kteří ji nutili k prostituci.
„Osmnáctiletá dívka nastoupila k mužům do auta. Poté, co odmítla prostituci vykonávat, ji Jiří Sivák bil do hlavy. Následně sjeli z cesty do lesa, kde ji Sivák svetrem uškrtil. Spolu s Frimlem už bezvládné tělo vhodili do betonového stavidla rybníka, kde jeho torzo našli v roce 2008 myslivci,“ psalo se v obžalobě. Viníci si trest odpykávají za mřížemi, někteří dostali výjimečný trest.
