V roce 2013 si Ryan Strnad vyslechl nejprve šestiletý trest vězení za pletichy při soutěži na opravu městské pěší zóny, po odvolání byl změněn na pětiletý. Stížnost Ústavnímu soudu čekala na verdikt od roku 2014. Soudci se kvůli pokračování procesu v jiné větvi případu dlouho nemohli dostat ke spisu. Nakonec stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Ve stížnosti Strnad uplatnil řadu procesních námitek, se žádnou ale neuspěl. Poukazoval například na chybné složení senátu. Také uváděl, že vytýkaný skutek nespáchal jako veřejný činitel. „Notickou lze k uvedenému poznamenat, že pokud by stěžovatel nevykonával veřejnou funkci, tak by se členem hodnotící komise nestal,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.
Strnad jako člen hodnotící komise pro posouzení nabídek v říjnu 2009 nedodržel stanovený postup a s kolegy vyřadil ekonomicky nejvýhodnější nabídku společnosti, která nabídla cenu 10,8 milionu korun.
Komise tak umožnila vítězství firmě Testa, s níž měl Strnad pracovní vazby. Testa nabídla cenu 18 milionů korun. Stavbu pak svěřila subdodavateli za 12,2 milionu korun.
Strnad dříve prohlásil, že se necítí vinen a že za celým případem vidí politické boje o ovládnutí města. Soud letos potvrdil podmínečné tresty pro čtyři někdejší členy hodnoticí komise v kauze žamberské pěší zóny – Jiřího Vencla, Jaroslava Bajta, Miroslava Stejskala a Jiřího Musila. V dovoláních tvrdili, že se obžalobě nepodařilo prokázat jejich úmysl způsobit škodu nebo opatřit prospěch. Jednali prý v dobré víře. Nejvyšší soud obhajobě neuvěřil.
Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže město Žamberk jednoznačně nedodrželo zákon o veřejných zakázkách, když neoprávněně vyloučilo jednoho z uchazečů o zakázku a když do hodnoticí komise jmenovalo podjatou osobu. Městu uložil pokutu 250 tisíc korun. Po zásahu soudů ji zmírnil na 210 tisíc korun.
Kauza má po léta vliv na politický život ve městě. Opozice se opětovně pokouší docílit odvolání starosty Jiřího Dytrta, kterého viní z odpovědnosti za kauzu „pěší zóna“.
