Už patnáct let Ředitelství vodních cest neúspěšně usiluje o razítko, které by mu umožnilo postavit plavební kanál u Přelouče, díky kterému by lodě mohly doplout až do Pardubic. Už čtyřikrát úřady kvůli námitkám ekologických organizací zrušily územní rozhodnutí na stavbu kanálu.
A teď se ukazuje, že návrh budovat kanál přes biocentrum Slavíkovy ostrovy byl od počátku chybný, nebo alespoň velmi sporný.
To, kudy povede kanál , bylo určeno v podstatě už v roce 1994. Ivan Dejmal, tehdy už bývalý porevoluční ministr životního prostředí ČR, vypracoval koordinační studii, která se s jednotlivými variantami plavebního stupně Přelouč vypořádala.
Ekologové dnes oceňují biocentrum Slavíkovy ostrovy a naopak pro ně není podstatné zachování řečiště s takzvanými hrčáky, což je jediný úsek řeky na středním toku s peřejemi. Ivan Dejmal to ale viděl přesně naopak. Dokládá to jeho studie, kterou MF DNES na druhý pokus získala od krajského úřadu Pardubického kraje.
Při volbě vhodné trasy Dejmal podle toho i argumentoval: „...pořadí vhodnosti realizace navržených variant je dáno především mírou uchování proudného úseku Labe, jako nesporně nejvzácnějšího přírodního fenoménu,“ napsal Dejmal ve své studii.
Labské hrčáky nejsou přírodním jevem, ale výsledkem těžby štěrkopísku, jež byla ukončena pod Přeloučí, kde do dna Labe vystupují slínovce skalního podloží. Nacházejí se v umělém korytu řeky.
Lodě měly plout korytem řeky, říká státní agentura
Odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) z roku 2010 tvrdí, že labské hrčáky nemají ve srovnání se Slavíkovými ostrovy velký význam.
„Tento úsek toku Labe má téměř sto let po svém vzniku stále nepřirozený technicistní charakter,“ píše se v posudku státní agentury, který dává přednost kanálu, jenž by vedl současným korytem Labe.
Verdikt uznávaného a dnes již nežijícího Ivana Dejmala však brali všichni zainteresovaní jako klíčový. Od roku 1994 se pak vše stále točilo kolem snahy zachovat labské hrčáky.
Při posouzení vlivu stavby na životní prostředí v roce 1999 odborníci o plavbě lodí stávajícím korytem ani neuvažovali. Dnes je zřejmé, že v procesu EIA tehdy měla být posouzena i varianta vedoucí dva kilometry tokem řeky Labe.
Změnit trasu kanálu? To by trvalo roky, říká hejtman Martin NetolickýVypadá to jako nesmysl a mrhání penězi. A přesto - neexistuje možnost, že by způsob splavnění u Přelouče stát změnil? Poté, co se ukazuje, že rozhodování o způsobu splavnění Labe v tomto úseku nebylo korektní? Ředitelství vodních cest k tomu nevidí žádný důvod. „Současná trasa plavebním kanálem má pravomocná všechna povolení z hlediska ochrany přírody a životního prostředí, takže z pohledu ochrany přírody je stavba povolena,“ řekl tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest ČR Jan Bukovský. Případná změna trasy by znamenala začít zcela od počátku, od nového procesu EIA, projektování, tendru, povolení. Pravdou je, že územní rozhodnutí na stavbu bylo zrušeno z administrativních důvodů. „Ty s ochranou přírody a životního prostředí a s volbou trasy nijak nesouvisí,“ uvedl Bukovský. Změna trasy by podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického znamenala nutnost změn územního plánu. „Samotná změna zásad územního rozvoje znamená rok a půl až dva roky,“ řekl Netolický. |
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický posuzovat správnost vedení trasy kanálu nechce. „Nedokážu na to odpovědět, je to odborná záležitost. Vycházíme z toho, co bylo naplánováno předchůdci,“ uvedl Netolický.
Je férové ale připomenout, že kanálu, který by vedl současným korytem Labe, by padl za oběť i přeloučský jez, chráněná technická památka z roku 1928.
Ředitelství vodních cest za samostatným kanálem stojí
Ředitelství vodních cest navíc tvrdí, že ve skutečnosti je samostatný kanál pro přírodu šetrnějším řešením. „I když o cennosti labských hrčáků různí lidé diskutují, má v současnosti navržená trasa oproti trase vedené řekou řadu výhod a je otázka, z jakých předpokladů AOPK odvozuje, že trasa řekou by byla šetrnější,“uvedl Bukovský.
Dokonce si myslí, že vybudování vodní cesty korytem by mohlo být paradoxně dražší. „Není vyloučeno, že by bylo nutné postavit ještě jedno nové celé zdymadlo s jezem a plavební komorou, což je samozřejmě nepoměrně nákladnější než současný kanál s jedinou plavební komorou,“ uvedl.
Předseda Dětí Země Miroslav Patrik po přečtení části Dejmalovy studie soudí, že volba jeho kritérií při posuzování variant plavebního kanálu byla spíše intuitivní s preferencí ochrany vizuálních krajinných prvků, než odborně přírodovědná. Pak bylo logické, že Dejmalovi vyšlo, že nejlepší variantou je ta, která plošně nejvíce zničí Slavíkovy ostrovy s více než sedmdesáti zvláštně chráněnými druhy.
„Bohužel se už nikdy nedovíme, proč taková kritéria vybral a proč jim stanovil takovou nelogickou váhu. Rovněž netušíme, proč pro něj uměle vylámané kamenné podloží v řece, kde se dělají jistě hezké peřeje, patří mezi údajně ‚nejvzácnější přírodní fenomén, který by měl mít ochranu‘,“ řekl Patrik s tím, že hrčáky žádnou ochranu nemají dodnes. „V tomto případě zcela sedí, že i mistr tesař se někdy utne,“ uvedl Patrik.
