„Je to bezesporu jedna z institucí, která mně hodně pomáhala. Už jen pochopením toho, že jsem student, který potřebuje maximálně individuální přístup,“ řekl nadějný tenorista.
Jak tento úspěch prožíváte?
Takové předzpívání, jako je pro Lindemann program v Metropolitní opeře, je to nejvyšší, kam až můžete dosáhnout. Samozřejmě, není to jediné místo na světě, kde se pracuje na té nejvyšší úrovni, ale komukoliv řeknete slovo Metropolitní opera, tak cítí důležitost a velkolepost tohoto troufám si říct nejlepšího operního domu na světě. Pro operního zpěváka je to něco jako Mekka pro muslimy, výš to nejde.
Můžete upřesnit, co vás nyní čeká?
Metropolitní opera vytvořila Lindemann program jako takovou školu, ve které si vychovává a tvoří své budoucí sólisty. Pro mne to znamená, že se musím na dva roky přestěhovat do New Yorku, kde budu pracovat a připravovat role s nejlepšími učiteli a kouči na světě a zároveň si i zazpívám nějaké menší role přímo v Metropolitní opeře. Nebude to hned, ale pokud se počítají i menší role, ano, budu asi nejmladším Čechem, který kdy zazpíval na těchto prknech. Nejmladší v tomto programu byl polský baryton Mariusz Kwiecień, kterému bylo 22 let. Mně bude 24 let a každopádně mám právo říci, že jsem první Čech v celé historii tohoto programu, který se tam dostal.
Jak byste charakterizoval svůj hlas?
Hlasovým typem by se dalo jednoduše říci, že jsem lyrický tenor. Podrobněji by se dal specifikovat jako „tenore di grazia“, což znamená velmi lehký pohyblivý belcanto tenor.
Jaký byl váš největší předchozí úspěch?
Mohu uvést řadu soutěží, ve kterých jsem se umístil na předních pozicích - Pražský pěvec, pěvecká soutěž v Olomouci. Bezpochyby i soutěž konzervatoří Mezinárodní soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech, mezinárodní soutěž ve francouzském Toulouse nebo soutěž královny Soni v norském Oslu. Úspěchem je rozhodně i vstup do operního studia v Bavorské státní opeře.
Komu vděčíte za pomoc při startu směrem k profesionální kariéře?
Lidí, kteří mi pomohli ve startu kariéry, bylo mnoho, vlastně každý, pozitivně i negativně. Věřte, že bych mohl sepsat velký seznam osob, ale i firem a institucí, které mne podporovaly a podporují lidsky, profesně i finančně. Ti lidé, kteří mně pomáhali a pomáhají, mají mé nejhlubší díky.
Petr NekoranecNarodil se v Jihlavě 25. března 1992 a celé své dětství včetně základní školy prožil v Polné a Nových Dvorech u Polné, kde bydlí. Pak vystudoval Střední odbornou pedagogickou školu v Čáslavi a letos dálkově dokončuje šestý ročník pardubické konzervatoře u profesorky Jarmily Chaloupkové, jejíž úspěšné pedagogické působení dokládá i pěvecké umění Nikoly Uramové, Kristýny Kůstkové nebo Terezy Štěpánkové. Petr Nekoranec je nyní studentem operního studia Bavorské státní opery a chystá se do Metropolitní opery v New Yorku. |
Co si myslíte o pardubické konzervatoři?
Když jsem se rozhodoval, kam půjdu po střední škole, všichni se divili, že jsem nešel do nějaké metropole, jako jsou Praha nebo Brno. Hlavním důvodem, proč jsem si vybral zrovna tuto konzervatoř, byla paní Jarmila Chaloupková. Posléze se ukázalo, že Konzervatoř Pardubice není ničím míň než Rejdiště v Praze a další. Je to klidné místo, kde má člověk prostor na práci a zároveň jsou tam pedagogové se stejnými znalostmi jako jinde. Co je ale mnohem důležitější - jsou lidští a taková je tam i atmosféra. Přijmout nabídku operního studia v Bavorské státní opeře vyžadující opravdu individuální přístup, bylo možné hlavně díky vedení a pedagogům pardubické konzervatoře.
Prozradíte, jaký je váš oblíbený operní part a oblíbení interpreti?
V současné době na tuto otázku tak trochu nedokážu odpovědět, jelikož zjišťuji, že v každé opeře je krása. V některých je skryta a člověk si ji musí najít a v jiné je před vámi otevřená jako květ růže. Mohu říci, že pro mě tvorba Pucciniho je něco, co mi opravdu hýbe s duší. Není ovšem jediný a taky si budu muset počkat, než tyto party budu moci opravdu celé zpívat. O interpretech je to jiná. Musím říci, že mám idoly spíše v minulosti, ale v přítomnosti se také pár jmen najde. Například Juan Diego Florez, Piotr Bezcala a další.
Jaký je váš vztah k populární hudbě?
Populární hudba má v mém životě funkci takovou, že když už nemůžu slyšet klasiku, tak si rád poslechnu kvalitní populární hudbu nebo i muzikály nebo jazz. Rozhodně to není nic, čím bych opovrhoval.
Kde vás mohli diváci vidět dosud a na jaké nejbližší koncerty se chystáte doma?
Diváci mne mohli slyšet na mnoha koncertech hlavně v Praze. V současné době hlavně na scéně bavorské opery. Řekl bych, že je toho docela dost. Pardubičtí diváci budou mít příležitost slyšet mě a vidět 9. května v pardubickém divadle při projektu Puccini Gala, který organizuje a nastudovává právě Konzervatoř Pardubice.
