Zásadní proměnu ve vnitřním uspořádání zámku představili dva z tříčlenného týmu architektů, který „revoluci“ připravuje.
„Na základě zkušeností především z Litomyšle jsem oslovil dva přední české architekty, Josefa Pleskota a profesora Ladislava Lábuse, aby mi s tím pomohli. Přislíbili pomoc a konzultace, ale doporučili mi architekta Petra Všetečku, který má za sebou skvělé realizace v památkových objektech,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.
„Pardubice mají nyní se zámkem velmi ambiciozně nakročeno. Je však třeba jít ještě dál. Spojovat historickou podstatu se současným okolním světem. A mně se zdá, že tady v Pardubicích se toto daří. Dokonce víc, než v Litomyšli. Přece jen tam je pořád víc svátečno, než civilno. V Pardubicích se myslím prosadilo to civilno,“ řekl Josef Pleskot.
Zámek patří návštěvníkům a Pernštejnům
Tým architektů ponechal hlavní prohlídkový okruh Pernštejnům, tedy nejslavnější éře v historii zámku. Expozice právě nyní vzniká. Součástí bude například galerie rodu Pernštejnů.
Aby se mohli návštěvníci zámku s touto dobou lépe seznámit, vznikne nový prohlídkový okruh, který povede sály a místnostmi v současné době využívanými pro stálé expozice, výstavy, depozitáře nebo dílny.
Z unikátních rytířských sálů, na jejichž zdech jsou restaurované ojedinělé malby z 16. století, vymizí rauty a společenská setkání.
„Je to nejrozsáhlejší soubor raně renesančních figurálních maleb na sever od Alp, ve střední Evropě nic podobného nenajdete,“ konstatuje ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.
Dodal, že za současného provozu, kdy jsou v sálech různé programy, slavnostní setkání a rauty, není možné malby účinně chránit a temperovat.
To se však brzo změní. Společenský provoz na zámku se totiž celý přesune do přední budovy nad hlavní bránou do paláce. Architekti navrhli udělat zde hlavní společenské centrum spojené i s prostory ve 2. nadzemním podlaží, které by tvořily adekvátní zázemí sálu až pro 300 lidí.
Expozice skla by zůstala ve 3. patře, ale na druhé straně paláce, kde jsou pro něj dobré světelné podmínky.
„Některé provozy a depozitáře přesuneme postupně do Ohrazenic. Historická expozice se stane součástí okruhu a další, poměrně rozsáhlé výstavní prostory nám tento generel nabízí v hospodářských budovách na nádvoří, včetně velmi komfortního návštěvnického a vzdělávacího centra,“ řekl Libánek.
Stavebních úprav se dočkají i půdní prostory zámku, kde zaniknou vikýře. Architekti tak chtějí zachovat původní ráz střech. Po úpravách se návštěvníci budou dostávat na val z více možných stran, vznikne tak více průchodů opevněním.
Kraj usiluje o částečné odkoupení Automatických mlýnů
S tím je spojeno i hledání nových prostor pro Východočeskou galerii. „Prosincovému krajskému zastupitelstvu předložíme návrh záměru na zakoupení a rekonstrukci části Gočárových mlýnů pro potřeby krajské galerie. Výhodou je možnost čerpání evropských dotací, získání prostoru, který je k výstavní činnosti ideální a zároveň záchrana a obnova další národní kulturní památky,“ řekl Línek.
Novou koncepci schválila už Rada Pardubického kraje 6. listopadu a vychází z ní i evropský projekt Zámek Pardubice – využití a obnova zámeckých exteriérů a interiérů.
„Ne všechno půjde udělat najednou, změny budou přicházet postupně tak, jak bude možné jednotlivé prostory uvolňovat. Podle finančních možností v dalších letech budou přicházet další kroky, ale důležité je, že už víme, kam by výsledně měly směřovat,“ uzavřel Línek.
