Když se před pěti lety sešli lidé u pardubického divadla, aby oslavili 20. výročí sametové revoluce, atmosféra byla klidná. Lidé zavzpomínali, nostalgicky zacinkali klíči a šli v klidu domů.
V pondělí byla nálada na náměstí Republiky úplně jiná. Připomínka čtvrt století starých událostí se rychle proměnila v demonstraci proti Miloši Zemanovi i jeho předchůdci Václavu Klausovi.
„Nenechme se otrávit výroky obou prezidentských sprejerů, kteří udělali z pojmů láska a pravda sprostá slova,“ uvedl pardubický historik Jiří Kotyk a za svá slova sklidil, stejně jako další řečníci, potlesk davu. „Miloš Zeman není můj prezident,“ doplnil Kotyk.
„Jsem moc rád, že dnes Miloš Zeman zažil před ostatními prezidenty ostudu na pražském Albertově. Jen ať ostatní hlavy států vidí, jakou má Zeman autoritu ve své zemi,“ hřímal dál Kotyk.
„Miloše do koše,“ křičeli lidé Odpovědí mu byl další potlesk, mávání červenými kartami a také pokřik: Miloše do koše!
Všichni jsme se naštvali
Vůbec nejostřeji se do stávajících elit pustil pardubický rodák a občanský aktivista John Bok. Ten se předem omluvil za to, že se mu bude dojetím třást hlas, ale pak spustil velmi hutný projev.
„Žili jsme tady v takovém koncentráku za ostnatým drátem a pak jsme si řekli dost. Nevěřte tomu, že něco bylo domluvené. Ne. My všichni jsme se naštvali a společně jsme si vybojovali demokracii a svobodu,“ uvedl Bok, který si nebral servítky.
„I to, že máme prezidenta alkoholika a ministr financí je estebácký fízl, je součást demokracie. To k tomu patří. Prostě čtvrtina národa si zvolila za prezidenta Zemana, tak jím je. Ale můj prezident to není,“ vyvolal další vlnu potlesku Bok, který vůbec nešetřil ani končící vedení pardubické radnice.
Nelíbilo se mu totiž, že nechtělo pořádat oslavu 25. výročí pádu komunismu. „Vy jste dnes ukázali, že to mělo cenu,“ dodal Bok k publiku, které bylo i přes déšť a zimu poměrně početné.
Velký a upřímný potlesk sklidila na náměstí také pardubická disidentka Jarmila Stibicová. Ta na rozdíl od svých kolegů volila o dost mírnější slovník. „Nestačí jen nadávat na to, co se nám v posledních 25 letech nelíbí. Nyní musíme s tím, nebo proti tomu něco dělat,“ uvedla dáma, kterou komunistická bezpečnost naposledy zatkla 20. listopadu 1989.
Zhlédli nepublikované záběry
Vzpomínky se konaly i jinde Lidé si významné datum připomněli i v ostatních městech. Například obyvatelé Letohradu zhlédli třicet minut nikdy nepublikovaných záběrů z generální stávky ve městě 27. listopadu v roce 1989.
Hudebník Tomáš Krejča na tomto setkání zazpíval songy Karla Kryla. „Záběry jsme našli tak, že jsem si před časem všiml na jedné z fotografií z tohoto dne kameramana na stromě,“ uvedl majitel restaurace Nový Dvůr v Tvrzi Orlice Pavel Tacl.
„Pátrali jsme po oněch záběrech a dozvěděli jsme se, že kameraman pracoval pro jeden z místních podniků. Tam nám řekli, že celý archiv má v současnosti soukromý majitel. Toho jsme našli a on nám poskytl přes devadesát minut záznamu,“ doplnil Pavel Tacl.
Ve Svitavách se program oslav připravoval už od loňska. V Bílém domě díky tomu v pondělí večer zahrála legendární undergroundová kapela The Plastic People of the Universe.
„Podařilo se nám domluvit Plastiky, což se zdá jako malý zázrak. Byli jsme rychlí, objednali jsme si je už před rokem. Bílý dům má kapacitu asi 1500 lidí,“ uvedl ředitel Střediska kulturních služeb Svitavy Petr Mohr.
V Litomyšli se při akci Vzpomínáme na 17. listopad veřejnosti bezplatně otevřela expozice Srdce pro Václava Havla a večer byla projekce filmu Odborný dohled nad východem slunce a poté beseda s jeho tvůrcem Pavlem Göblem. Stejný film promítli i v Lanškrouně.
