Opatření proti šíření koronaviru měla hned několik vizuálně jasných znaků. Vyprázdněné ulice, pusté hospody, orouškované tváře a také nehorázné kupy papíru či plastu kolem kontejnerů.
Tím, jak lidé byli častěji doma, odpadu produkovali daleko více, než je obvyklé. „Došlo k navýšení o deset až 20 procent jednotlivých separovaných složek. Lidé víc kupovali věci přes e-shopy nebo jídlo přes výdejová okénka. V současnosti probíhá jednání s objednatelem služby (městem), měli bychom navýšit četnost výsypů. Otázka je, jestli se trend vrátí do původních kolejí, ale myslím si, že využívání e-shopů zůstane na téhle úrovni,“ řekl výkonný ředitel společnosti SMP-Odpady Jiří Strouhal.
Jeho firma v Pardubicích musí vyvážet barevné kontejnery častěji než dříve. Nádoby na papír a plasty vyvážela auta dvakrát týdně, teď přejdou na frekvenci třikrát týdně. Je to kvůli tomu, že kontejnery nejsou schopné pojmout všechen odpad, i když často se tak děje i kvůli neukázněnosti lidí. Ti zhusta nesloží krabice, hodí je do kontejnerů vcelku, stejně postupují i s plastovými lahvemi nebo kartonovými nápojovými obaly.
„Plastové láhve je potřeba sešlápnout, krabice od mléka nebo džusu složit. Kdyby se nám podařilo zmenšit objem vyhazovaných odpadů, nemuselo by docházet k hromadění odpadů kolem kontejnerů. Dvě tři papírové krabice a kontejner je plný,“ uvedl Strouhal.
Někteří lidé navíc ještě pečlivě netřídí, a tak se v kontejnerech na směsný odpad objevuje papír, plasty či polystyren. „Je to velká škoda, ve třídění je ještě prostor,“ řekl Strouhal. Společnost teď připravuje text do radničního zpravodaje, chce povzbudit lidi, aby lépe třídili.
„Pardubice mají nadstandardní možnost pro třídění. Obyvatelé mají kde třídit, bohužel ne všichni tuto možnost využívají,“ uvedla mluvčí Služeb města Pardubice Klára Sýkorová.
Poměrně špatná morálka některých obyvatel sídlišť se zatím negativně projevuje i při pokusu o sběr bioodpadu. Pilotní projekt na Dubině hlavně vinou neukázněných jedinců naráží na své limity. „Potvrzuje se, že i mezi obyvateli bytových domů je o třídění této složky poměrně velký zájem, stále je však dost těch, kteří jejich snahu chovat se šetrně k životnímu prostředí maří. Více než jinde by u této komodity mělo platit: Netřídím? Nekazím!“ uvedla mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.
Podle úředníků magistrátu tak pak snaha většiny končí vniveč a obsah popelnice míří na skládku. Nutno dodat, že podobný osud často čeká i kontejnery na papír či plast, do kterých část málo uvědomělých občanů také nahází, co se jim zlíbí.
„Materiál se proto nedá kompostovat a končí na běžné skládce,“ potvrdil vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča. „Zkušenosti jsou smíšené. Je vidět, že řada lidí chce třídit, ale bohužel jsou lidé, kteří nerespektují, že hnědé nádoby jsou pouze na bioodpad,“ dodal Míča.
Trh s druhotnými surovinami kolísá. Na začátku roku služby platily za likvidaci papíru, teď třídicí linky zase za papír platí. Likvidace plastu je teď placená, což se může zase změnit podle vývoje situace na světových trzích. „Trendem je omezovat skládkování. Po roce 2030 by mělo být úplně zakázáno skládkování, tedy ukládání odpadu na řízené skládky,“ dodal Strouhal.
Za první kvartál lidé vyhodili v Pardubicích do kontejnerů na plasty, papír, sklo a kovy 1 119 tun odpadu, což je o devět procent víc než loni ve stejnou dobu. Meziročně lidé navíc odnesli do popelnic přes 90 tun separovaného materiálu.
Plastů bylo meziročně skoro o 12 procent víc, bílého skla obyvatelé vyhodili o 18 procent víc a barevného skla o devět procent víc. Množství kovů se zvýšilo o víc než 23 procent a nápojových kartonů přibylo téměř o deset procent.
V kontejnerech s komunálním odpadem bylo za první čtvrtletí 3 228 komunálního odpadu, meziroční růst je zhruba o půl procenta.
