Málokdy se stane, aby policie na několik minut úplně zastavovala provoz na mezinárodní silniční tepně, pokud nejde zrovna o nehodu. Jednou za pět let na konci prázdnin se této výsady mezi Svitavami a Brnem dočká Brněnec, aby místní mohli uprostřed obce uctít památku čtyř padlých československých vojáků, kteří se před 80 lety nebáli a po „Mnichovu“ se zbraní v ruce mohli v těchto místech bránit hranice okleštěného Československa.
Po záboru Sudet se totiž německým ordnerům nelíbilo, že by Moravská Chrastová, dnes místní část Brněnce, měla zůstat součástí Československa, přestože v ní většinu obyvatel tvořili Češi. V noci z 30. na 31. října 1938 se proto na pět set zfanatizovaných příslušníků sudetoněmeckého Freikorpsu rozhodlo obec zabrat.
To si však nenechali líbit českoslovenští vojáci pod vedením plukovníka Karla Čejky, kteří nakonec ordnery z obce vyhnali do doby, než byla Moravská Chrastová zařazena do jiného pásma záboru a bez boje ji v listopadu obsadila německá armáda.
„Šlo na hranicích o jedinou událost svého druhu, o jediný boj. Československá armáda nikde ze zbraní v ruce na obranu pomnichovských hranic nevystoupila. Ani nesměla. Všichni vojáci jeli osvobodit Chrastovou včetně četníků dobrovolně,“ řekla historička Jitka Gruntová k pomnichovským událostem.
Rekonstrukce událostí doprovázená zápasy a přestřelkami mezi četníky, vojáky a grázly ze sudetoněmeckého Freikorpsu byla vrcholem sobotního programu. Historickou ukázku osvobození Moravské Chrastové od ordnerů, kterou nakrátko přerušil i průjezd skutečné sanity, předvedlo za silného deště před Lidovým domem několik klubů vojenské historie včetně četníků z Pardubic.
K dispozici byl i kulomet henleinovců
Ojedinělost bojové ukázky vyzdvihl Jan Nešněra z Vojensko - historického muzejního spolku v Trutnově, který se do boje o Moravskou Chrastovou zapojil v obsazení ordnerů.
„Akce pro nás byla výjimečná tím, že boje se před Lidovým domem skutečně odehrály. Navíc boje se uskutečnily až po záboru Sudet. Snažili jsme se proto ukázku pojmout skutečně autenticky a dodat ji náležitou razanci. Měli jsme i kulomet, který měli v té době henleinovci k dispozici,“ uvedl předseda spolku Jan Nešněra v roli ordnera v černém žaketu.
