Lidé z občanských sdružení Zelená pro Pardubicko a Chráníme stromy tvrdí, že při obnově Tyršových sadů by dokázali snížit náklady z 84 milionů na přibližně osmatřicet.
"Navrhujeme takovou obnovu parku, aby byla zachována jeho funkčnost, ale projekt zůstal šetrný k životnímu prostředí, a ne aby se podařilo utratit hodně peněz," uvedl Jan Linhart ze sdružení Zelená pro Pardubicko.
On a lidé ze sdružení Chráníme stromy se však nepustili do vlastního projektování. Jen si nabrousili tužku a vzali seznam položek, které má spolknout plán obnovy parku. Po vyškrtání věcí, které jsou podle nich v parku zbytečné, se skutečně dostali na poloviční částku, kolem 38 milionů korun.
"Chceme vypustit betonovou promenádu, která stejně není originálním dílem, když podobná menší je už v Poděbradech, dále potok a rybník v podzámčí nebo nákladné rozbourání schodiště z náměstí Republiky," řekl Petr Zlesák z Chráníme stromy.
Projekt je před definitivním schválením
Jejich nápad však přichází takříkajíc pět minut po dvanácté. Vedení města už nepočítá dny, ale spíše hodiny do definitivního rozhodnutí, jak naloží s nákladným projektem, který počítá s vykácením stovek stromů, ale zároveň i s peticí proti tomuto plánu, kterou podepsalo 6 700 lidí.
"Podle mě je to výkřik do tmy, už před rokem na takový plán bylo pozdě, přesto jsem ho zadal k posouzení stavebním odborníkům," uvedl náměstek primátorky František Brendl, který má park na starosti.
Pokud by totiž odpůrci stavby u vedení města se svým plánem uspěli, může se město rozloučit s šedesátimilionovou dotací z Evropské unie. Tyršovy sady jsou poslední možností, jak ji vyčerpat.
Unie nutí města pouštět se do předraženého luxusu
Přitom právě evropská dotace je pravděpodobnou příčinou sváru mezi městem a ekology. Desítky milionů, které je Unie ochotna přihodit k městským projektům, nutí města pouštět se do megalomanských věcí jenom proto, aby "nám ty peníze nepropadly".
A to je právě případ Tyršových sadů. Kdyby mělo město opravovat park za svoje peníze, tak tam určitě nezahrne také lavičky z tropického dřeva, když jedna stojí kolem šedesáti tisíc korun a jsou tak velké, že je primátorka raději označuje jako odpočinková mola.
Stejně tak je v návrhu i umělý potok poháněný čerpadly nebo přepychové žulové schodiště.
Obdobné jsou zkušenosti i z jiných měst. Trochu park a trochu náměstí, zaplněný žulovo-betonovými kruhy je orlickoústecká Kociánka za 62 milionů s evropskou dotací. Také tento projekt se stal předmětem hádek mezi politiky a lidmi z města.
A ve Vysokém Mýtě si naplánovali Muzeum českého karosářství původně za 88 milionů korun. Nakonec se podařilo cenu snížit. "Rada města schválila uzavření smlouvy s cenou 47,9 milionu korun bez DPH," uvedl místostarosta František Jiraský.
