Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historii lokální trati provází i evakuace, nálety, exploze a tragédie

  11:15aktualizováno  11:15
Svitavy i Polička žijí oslavami 120 let železnice. Z rozsáhlé dvoudenní nabídky programů patří k nejpoutavějším setkání několika generací vlaků a vláčků na svitavském nádraží a jízdy historických vlaků.

Trať Svitavy - Polička oslavila 120 let od otevření. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

První vlak přijel do Poličky v září před sto dvaceti lety, druhá česká část pokračující do Skutče se otvírala v říjnu o rok později. Se stavbou a provozem celé trati je spojeno mnoho pozoruhodných událostí, které při příležitosti jubilea stojí za připomenutí.

1.Jiné varianty trati přes Poličku

Fotogalerie


Do Poličky, jejíž osvícení obyvatelé byli hlavními hybateli stavby, mohla vést trať odjinud a mnohem dříve. Například už v roce 1869 byla vyměřována trať z Jihlavy přes Jimramov a Poličku do Mezilesí, stavět se ale nikdy nezačalo. „Bez odezvy zůstaly i snahy o prodloužení dráhy Choceň – Litomyšl vystavěné v roce 1882,“ uvedl Jiří Vorel ve své práci věnované stoletému jubileu železnice na Svitavsku. V osmdesátých letech se vážně jednalo i o železnici trati Ústí nad Orlicí – Litomyšl – Polička – Jimramov – Nové Město – Žďár – Polná, poté bylo navrženo železniční spojení Litomyšl – Polička – Tišnov a brzy nato i spojení Letovice – Polička – Skuteč, anebo Jihlava – Žďár – Nové Město – Polička – Hlinsko. Všechna tato jednání nevedla k cíli, vyhrála až varianta předložená roku 1888, tedy ze Svitav do Skutče, na níž byla i stanice Polička.

2.Trať zamířila do kopců a lesů

Nakonec zvítězila varianta nikoli Žďárské vrchy protínající, ale s železnicí pouze jako jejich tečnou. Ačkoli - kdo se tamní lokálkou svezl, ví dobře, že vede poměrně náročným terénem nezřídka uprostřed lesů a v zimě nebývá nouze o boj s přívaly sněhu. Nejvyšší nadmořskou výšku má zastávka v Pusté Kamenici – 655 metrů, nejnižší nádraží ve Žďárci u Skutče – 430 metrů nad mořem. Železniční trať Svitavy – Polička – Žďárec u Skutče měří 53 kilometrů, největší stoupání je 27 promile, nejmenší poloměr oblouku 200 metrů. Obyvatelé Svitav si na hluk a špínu z kouře parních lokomotiv začali přivykat od ledna roku 1849 po otevření první odbočky dráhy Olomoucko-pražské z České Třebové do Brna. Druhý výchozí bod poličské dráhy Žďárec u Skutče vznikl na severojižní dráze vedoucí z Rosic nad Labem do Havlíčkova Brodu otevřené v roce 1871. A provoz na celé železniční trati ze Svitav do Žďárce u Skutče začal v roce 1897.

3.Modernizaci tratě ovlivnila i politika

Trať se modernizovala velmi pomalu. V roce 1924 byla v Poličce odevzdána do provozu první vjezdová návěstidla, a to nejen od Svitav a od Žďárce, ale i od nádraží muniční továrny v Bořinách, kam byla toho roku dokončena výstavba vlečky. Dnem 15. května 1925 bylo na celé trati nahrazeno telegrafické zařízení telefonním spojením. „V roce 1928 byly provedeny zkušební jízdy motorovým vozem po celé trati, ale s ohledem na traťové poměry nebyla motorová doprava prozatím zavedena. Částečného motorového provozu se trať dočkala až v roce 1933,“ uvádí Jiří Vorel.

Silnější svršek dostala trať v roce 1937 kvůli politické situaci, protože tato dráha znamenala důležitou spojnici mezi hlavními tratěmi a muniční továrnou na okraji Poličky. Z tamního nádraží byl vypraven zkušební vlak se zátěží 430 tun. Ještě s větším zatížením se trať setkala po mnichovském diktátu v roce 1938 a zprávě, že má být zabrána i Polička. Při evakuací veškerého železničního materiálu bylo naloženo 446 vozů všech řad.

4.Nálože a výstřely na trati za války

Partyzáni se i ve spolupráci se železničáři v letech 1944 a 1945 podíleli na likvidaci několika vojenských transportů vypravovaných z muniční továrny. Další událostí předznamenávající konec války se stala 28. prosince 1944, kdy byl letadlem západních spojenců napaden osobní vlak u Krouny.

„Naši občané je nazývali „kotláři“ či „hloubkaři“, poznávali je podle hlubokého dunivého zvuku. Ve 12.35 hodin se jedno letadlo odtrhlo od svého svazu, prudce se sneslo nad krounské nádraží, kam právě přijížděl osobní vlak. Z letadla se snesla sprška střel,“ uvedla bývalá krounská kronikářka Marcela Nekvindová.

Podle svědků ve vlaku vznikla panika, někteří cestující stačili vyskočit a hledali úkryt v nejbližším okolí, jiní se schovali od lavice uvnitř vagonů. Stíhačka zaútočila celkem třikrát. Kotel lokomotivy dostal desítky zásahů, velmi poškozený byl služební a poštovní vůz, méně už tři osobní vagony.

„Ve služebním voze skonal po zásahu vlakvedoucí a topič zemřel za několik hodin v poličské nemocnici. Těžce zraněni byli strojvedoucí, poštovní úředník a dva železničáři, sedm cestujících mělo lehčí zranění,“ dodala kronikářka.

Pamětihodnou se také stalo o čtyři měsíce později vyhození tratě ruskými partyzány 2. května 1945. Exploze skončila ztrátou lidských životů nejen na straně Němců, ale při následné pomstě Němci zastřelili pět občanů Čachnova a Pusté Kamenice.

5.Novodobé změny mezi Svitavami a Žďárcem

V roce 1955 se oddělila osobní a nákladní doprava na této trati, železničáři zavedli motorové vlaky. O deset let později definitivně skončil parní provoz. V pozdějších letech se parní lokomotivy objevily už jen při oslavách různých výročí. Na trati číslo 261 je nyní sedm železničních stanic s možností nakládat a vykládat vozové zásilky a spěšniny - Svitavy, Květná, Polička, Borová u Poličky, Čachnov, Skuteč a Žďárec u Skutče - a čtrnáct zastávek. V letech 2008 až 2010 se uskutečnila velmi nákladná rekonstrukce trati, načež o rok později Pardubický kraj rozhodl o zastavení osobní dopravy v úseku Žďárec u Skutče - Pustá Kamenice. Zůstal jen sporadický rekreační provoz o víkendech. V roce 2013 kraj opět objednal každodenní provoz i v tomto úseku, ovšem ve značně omezeném rozsahu.

6.Největší tragédie v historii tratě

Devatenáct cestujících přišlo o život při nejhorším dnu v historii provozu této lokální trati. Tehdy v sobotu 24. června 1995 se na nádraží v Čachnově samovolně rozjely služební vůz a tři nákladní vagóny naložené dřevem a železným šrotem a po více než čtyřech kilometrech se ve 130kilometrové rychlosti střetly s protijedoucím osobním vlakem, který zcela demolovaly. Z třiadvaceti cestujících přežili pouze čtyři. Strojvedoucí už nemohl tragédii zabránit, varovný signál ani dostat nemohl, vysílačkami byly tehdy vybaveny jen lokomotivy na hlavních tratích. Teprve o rok později byl zahájen radiofonní provoz, tedy spojení lokomotivní čety s výpravčími vlaků pomocí radiopojítek. Na konci minulého desetiletí bylo pak zřízeno dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení staničního, traťového a přejezdového. Největší železniční nehodu v novodobé historii České republiky připomíná pomníček u Krouny se jmény obětí.

Na oslavy jede i retro vlak z Pardubic

Program železničních oslav začíná v pátek a trvá do soboty. V pátek se svitavské nádraží promění v expozici lokomotiv. Do 17 hodin si mohou návštěvníci prohlédnout osm různých typů historických i současných lokomotiv včetně vozů s výstavou o historii jízdenek s autentickými artefakty z dráhy. Děti zase potěší funkční modelová kolejiště. Přidá se i svitavský klub filatelistů, který bude po oba dny prodávat ve vagonech a speciálně vypravených vlacích pohlednice a známky vydané k výročí trati.

Oslavy místní dráhy přichystal spolu s městy Svitavy a Polička spolek Poličská lokálka. „Rozsahem budou unikátní, protože pro veřejnost budou vypraveny tři zvláštní vlaky se třemi historickými soupravami a navíc na několik pravidelných vlaků bude nasazena nejmodernější motorová jednotka Českých drah řady 844 Regioshark. První souprava bude sestavena z historických vozů bývalé třetí třídy a řízená parní lokomotivou 423.009 z roku 1922, která mezi Svitavami a Poličkou projede hned několikrát,“ představil sobotní program předseda spolku Josef Vendolský. První spoj vedený touto soupravou přivítá ve Svitavách v sobotu v 8.19 hodin v dobovém oblečení starosta města David Šimek.

Historická souprava, kterou doprovodí ve stejnokrojích z 30. let 20. století členové Chornického železničního klubu, zajede odpoledne až do Čachnova. Ve vlaku se mohou cestující těšit na úřad vlakové pošty, ve kterém dobově oblečení úředníci budou prodávat pohlednice vydané k výročí trati a přímo z vlaku je i odesílat, tak jako to fungovalo v dřívějších dobách.

O příležitost oslavit jubileum dráhy dokončené v roce 1896 nebudou ochuzeni ani drážní fanoušci z Pardubicka. Další zvláštní vlak totiž železničáři vypraví z Pardubic přes Poličku do Svitav. Veden má být historickou lokomotivou T444.162, které se říkalo Karkulka. Pravidelně jezdila mezi Žďárcem u Skutče a Svitavami do roku 1976.

Vlak ocení rodiny s dětmi a cyklisté, kterým retro souprava poslouží k výletu na oslavy nebo jen tak do některého z koutů Žďárských vrchů. „V této soupravě bude zařazen služební vůz, ve kterém za jednotnou cenu 20 korun přepravíme dvoukolé miláčky a zdarma do vyčerpání kapacity také dětské kočárky,“ dodal předseda spolku, který otevře v Květné malé železniční muzeum. (lat)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkou pozornost poutala jízda tanku, který se následně vyřádil na vraku auta.
Retroměstečko nabídne návrat do dob minulých na Labi i v kasárnách

Retroměstečko v Pardubicích bude celý víkend lákat nejen milovníky historie a současné i dobové vojenské techniky, ale nabízí celou řadu akcí pro celou rodinu....  celý článek

Firma P&V Ekotrading nakládala v katastru obce Hradec nad Svitavou s téměř 44...
Firma navezla tisíce tun odpadu na pozemky u Svitav, dostala pokutu

Inspektoři z České inspekce životního prostředí v Hradci Králové uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti P&V Ekotrading. Firma na pozemky v katastru obce...  celý článek

Marek Výborný, ředitel Gymnázia Mozartova v Pardubicích a krajský lídr KDU-ČSL...
Lídr lidovců Marek Výborný: Nebudeme ve vládě s obviněným politikem

Lidovce vede do parlamentních voleb v kraji ředitel pardubického gymnázia Mozartova Marek Výborný. Syn bývalého ministra obrany, ústavního soudce a poslance...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.