Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žíznivé Brno odsoudilo vesnici k zániku. Namále mělo i blízké městečko

Seriál   19:02aktualizováno  19:02
Ačkoli na řece Svitavě žádnou přehradu nenajdete, zdejší vesničku Muzlov postihl osud obcí, které musely v 50. letech zaniknout kvůli pitné vodě. Dnes už ji připomínají jen dvě stavby viditelné i z rychlíků pendlujících mezi Prahou a Brnem.

Takto vypadala obec Muzlov předtím, než musela ustoupit stavbě vodovodu. | foto: Archiv obce Březová nad Svitavou

Nebýt torza kaple sv. Františka Xaverského a jednoho domu při silnici na Hradec nad Svitavou, málokdo by hádal, že v zařízlém údolí s řekou a železniční tratí to ještě před sedmdesáti lety žilo. Poslední zbytky vsi, v níž ve 46 domech bydlelo až 290 lidí, padly za oběť výstavbě nového kapacitního vodovodu, který od poloviny sedmdesátých let zásobuje pitnou vodou Brno.

Fotogalerie

Ve svém důsledku byl osud obce zpečetěn daleko dřív, a to na přelomu 19. a 20. století, kdy městská rada v Brně schválila využití významného prameniště u Březové nad Svitavou k zásobování moravské metropole pitnou vodou a následnou výstavbu unikátního březovského přivaděče.

Další osudová rána přišla po druhé světové válce, kdy odtud museli odejít prakticky všichni sudetští Němci. Čechů tu bylo jen pár. Vylidněná obec poté byla záminkou k plánované asanaci a rozšíření ochranného pásma vodního zdroje.

O podzemním jezeře plném vody si tady lidé vždycky vyprávěli, až dlouhodobý hydrologický průzkum prokázal takovou vydatnost zdejšího prameniště, že už na začátku 60. let se tu nacházelo dvacet osm studní a sedm jímacích vrtů. Dnes odtud teče do Brna okolo 70 tisíc metrů krychlových za den.

Zaniklá místa

Se stavbou druhého březovského přivaděče se začalo na katastru již zcela zničené obce, po které je dnes pojmenován jenom železniční tunel, v červenci 1971. Nový vodovod začal sloužit o čtyři roky později.

Od té doby se tu zastavil čas. Až na projíždějící vlaky mezi Prahou a Brnem, bzukotu včel z včelína a jednou za rok pořádané misijní pouti u torza kaple, zde panuje až nezvyklé ticho. Že zde někdy působil člověk, prozradí na několika místech snad jen staré ovocné stromy a křížky u cesty.

Miloš Cvrkal z nedalekého Hradce nad Svitavou si na zbytky Muzlova dobře pamatuje.

„Nejvíc domů bylo kolem kaple a v místech dnešních hlubinných vrtů. Dokonce tam stávala i velká fabrika. Pamatuji si, když nám bylo 12 nebo 13 let, jezdívali jsme tam na kole a dávali si v hospodě limonádu. Poslední domy zmizely, když se začala stavět druhá větev březovského vodovodu. Většina sutin byla rozhrnuta a poslední žijící dostali byt v Březové, “ vzpomíná na zaniklou obec Miloš Cvrkal.

Kaple se dočká vzkříšení

Kaple Svatého Františka Xaverského, které ještě před pár lety hrozila zkáza, se dočká obnovy.

„Už je to šest let, co jsme se záchrannými pracemi kaple začali. Odvezli jsme kubíky sutin, rozkradené zdivo jsme museli dozdívat a stáhli jsme ji železem,“ říká farář nedaleké farnost Pavel Michut k základnímu zajištění svatostánku z 19. století.

Březová nad Svitavou hodlá se záchranou pokračovat díky získané dotaci.

„Z pera architekta vzešel návrh, že torzo kaple zakonzervujeme. Zdivo zajistíme, vyměníme podlahy a celá kaple bude zastřešena formou otevřené střechy se zvonem. Kaple bude po rekonstrukci běžně přístupná projíždějícím turistům. Leží totiž na oblíbené cyklotrase. Rádi bychom do ní umístili informační tabulky, které by odkazovaly na život v obci v dobách před rokem 1975,“ řekl starosta Březové nad Svitavou Karel Adámek k plánům na příští rok.

„Začínáme zpracovávat dokumentaci k provedení stavby,“ dodal k rekonstrukci za 1,3 milionu korun.

Mezi pamětníky se dokonce traduje, jak na začátku 60. let, když bylo jasné, že i poslední zbytky Muzlova půjdou k zemi, se jeden ze sedláků z Radiměře rozhodl zachránit mobiliář kaple tím, že ho odvezl na koňském povoze pod senem. Jakoby tušil, že kaple bude od té doby jenom chátrat. Její obnova je nablízku až dnes.

Zkáze za pět minut dvanáct unikla i nedaleká Březová s necelými patnácti sty obyvateli.

V 50. letech se zcela otevřeně hovořilo o likvidaci městečka. „V tajnosti se držela mapa katastru obce, kde místo dosavadní zástavby bylo zakresleno plánované budoucí zalesnění tohoto území,“ uvedl starosta obce Březová nad Svitavou Karel Adámek.

K zániku byla předurčena veškerá činnost člověka včetně průmyslové výroby. Mladí lidé začali odcházet za prací a stěhovat se do větších měst.

Záchrana přišla s reorganizací státní správy v roce 1960. Do té doby městečko pod Brněnským krajem se v nově vytvořeném okresu Svitavy stalo součástí Východočeského kraje. Nové mocenské centrum kraje v Hradci Králové si uvědomilo, že by mohlo využívat finanční prostředky, které za březovskou vodu muselo platit město Brno.

„Nová situace byla zřejmě rozhodujícím faktorem, který zabrzdil dosavadní záměr vysídlit a asanovat Březovou nad Svitavou,“ popisuje neslavnou historii města obecní web.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budova ERA Pardubice, jeden z vítězů soutěže Stavba roku Pardubického kraje...
V soutěži staveb uspěla rozhledna i budova s půdorysem ve tvaru vločky

Odborná porota udělila titul Stavba roku Pardubického kraje 2017 pěti stavbám. Další dvě obdržely čestné uznání. V hlasování veřejnosti byla nejúspěšnější...  celý článek

Opuštěné prostranství před chrudimským hotelem Bohemia
Chrudim hotelu Bohemia neustoupila, trvá i na podzemním parkovišti

Společnosti Homa holding, vlastníkovi čtyři roky rozestavěného hotelu Bohemia v centru Chrudimi, se v pondělí nepodařilo přesvědčit tamní zastupitele, aby...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Bývalí obchodníci nabízeli revize smluv, přitom u seniorů kradli ve velkém

Policie obvinila čtyři mladé muže, kteří si na Pardubicku udělali ze seniorů bankovní ústav. Coby bývalí zástupci energetických firem jim nabízeli revize...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.