Místo, kde by měl obchvat protínat silnici z Ústí na Letohrad. | foto: Jaroslav Hubený

Trasa obchvatu Ústí nad Orlicí brání rozvoji města, tvrdí odpůrci

  • 1
Obchvat Ústí nad Orlicí bude postaven kdovíkdy, ale už nyní budí emoce. Odpůrci přeložky silnice první třídy číslo čtrnáct argumentují ztrátou klidu, pozemků či garáží, ale i poškozením zájmů dalších obyvatel města. Podle nich přijdou o odpočinkovou zónu i o území vhodné pro další rozvoj.

Průtahem okresního města jezdí nyní v průměru přes jedenáct tisíc vozidel, za 20 let by to mělo být až 15 tisíc i víc. I proto je plánování obchvatu logické.

Tamní zastupitelé ze studie územní rezervy vybrali pětikilometrovou trasu s osmi mosty, která ve směru od České Třebové vede severně nad Ústím a víc než půl kilometru od Dukly a Štěpnice k letišti, pak se stáčí obloukem na jihozápad. Přitom takřka mezi domy protíná v úzkém krčku zástavbu u silnice směrem na Letohrad. Oldřichovicemi pak míří dolů skrze zahrádkářskou kolonii a dál k sousední obci Libchavy.

Zábor postihne 85 garáží, 10 zahradních chatek a část fóliovníků zahradnictví.

O tom, že trasa, jejíž náklady mají být minimálně 700 milionů korun, není ideální, svědčí reakce kritiků.

„Rozhodně si myslím, že to děláme špatně pro naše děti. Takhle se neplánuje, vezměme si příklad ze Západu, mělo by se plánovat s velkou vizí na půlstoletí. Silnice, která povede spodem i vrchem, rozpůlí Ústí. A jejích současných 600 metrů od nejbližších domů je málo, za 50 let to bude jen 100 metrů,“ říká ústecký podnikatel a zastupitel Roman Langer.

Proti je i lékař Josef Žižka, jednatel spolku Pro ochranu Oldřichovic, Štěpnice a Dukly. Této iniciativě se podařilo získat peticí proti trase silnice čtyři stovky podpisů.

„Město se uzavře z obou stran silnicemi, a nevidíme žádnou možnost rozvoje města, kde by se dalo stavět. Celá oblast je rekreační, chodí tam turisté, jezdí tam maminky s kočárky, v zimě lyžaři. Velký zádrhel je i v tom, že obchvat povede prudce do kopce ve velkém stoupání, což bude z hlediska životního prostředí ve městě šílené,“ odmítá vybranou trasu Josef Žižka a další signatáři petice.

Zastupitelé trasu přesto odsouhlasili. Chtějí odblokovat územní rezervu a upřesnit územní plán v této oblasti. S vědomím, že Ústí má smůlu, na náležitý obchvat nemá samo místo a nepřejí mu geografické podmínky.

Přeložka je součástí zásad rozvoje kraje

Vybraná upřesněná trasa je nejmenším zlem z dosud navržených variant. Ale to platí z dnešního hlediska. O tu nejlepší variantu město přišlo už téměř před deseti lety, kdy jeho předchozí vedení poprvé vyvolalo jednání o územní rezervě pro přeložku silnice. Nejvhodnější trasa měla vést původně přímkou přes údolí na Libchavy a zahrádky neohrožovala.

„Ale sousední obec Libchavy svou přeložku ze svého územního plánu vygumovala a když město v roce 2009 potvrdilo, že ji chce zachovat, muselo trasu změnit a vést ji přes Oldřichovice. Tehdejší zastupitelé s ní veřejnost neseznámili, přeložka se do územního plánu nezakreslila, ale na popud zastupitelů se dostala do vyšší nadřazené dokumentace, což jsou Zásady územního rozvoje Pardubického kraje,“ řekl ústecký starosta Petr Hájek.

Podle něj se dopravní situace na současném průtahu, ale i uvnitř města postupně zhorší natolik, že bude neprůjezdné. Proto ji radnice i s ohledem na dopady na životní prostředí musí včas řešit, i když se nakonec může obchvatu dočkat třeba až za několik desetiletí. Do té doby se podle starosty třeba změní postoj Libchav, anebo stát jako investor použije takové technologie, které umožní stavbu postavit jinak, s méně negativním vlivem na okolí.

„Kritici předhazují městu, že si stavbu silnice vymyslelo, protože na radnici sídlí betonářská lobby. Ale my vytahujeme horké kaštany za někoho, kdo je naházel do ohně před deseti lety,“ dodal starosta.