Pietní místo na místě vypálené osady Ležáky

Hrobodomy, památníky bývalých domů a jejich obyvatel | foto: Barbora Měchurová, iDNES.cz

Paměť Ležáckých dodnes žije. V zapomenutých filmech, které viděl málokdo

  • 7
Právě před 74 lety vypálili nacisti osadu Ležáky a její obyvatele zavraždili kvůli ukrývané vysílačce Libuše, která udržovala spojení skupiny Silver A s Londýnem. Vzpomínky lidí dodnes ukrývají dva zapomenuté filmy.

Doby, kdy o osudu lidí z osady Ležáky mohli vyprávět jejich současníci, jsou už pryč. Výpovědi pamětníků ale zaznamenaly filmy, které vznikly v devadesátých letech. Jen málokdo je však viděl.

Vznik dokumentu s tehdy žijícími pamětníky iniciovali bratři Petr a Pavel Vaškovi, jejichž otec Jindřich byl nájemcem lomu Hluboká a ukrýval parašutistu Jiřího Potůčka. Bratry k tomu vedlo to, že po čtyřiceti letech komunistické totality byla ležácká tragédie zprofanovaná komunistickou ideologií a mnohé historické skutečnosti byly kvůli západnímu odboji zkreslovány nebo i zatajovány.

Krátký film na začátku devadesátých let natočil Jaroslav Novák, který připouští, že technická i umělecká dokonalost snímku schází. Dokument je udělaný amatérsky, ale rozhovory s pamětníky jsou působivé.

„Jsou hodně bezprostřední. Většina z účastníků nikdy předtím před žádnou kamerou ani mikrofonem nestála. Ležáky si něco podobného zasloužily, protože do té doby tady byly Lidice, pak dlouho nic a až pak někde Ležáky,“ popisuje dokumentarista.

Zachovány tak zůstaly nejen záběry na bezprostřední okolí ležáckého údolí a sklad, odkud Jiří Potůček posílal depeše do Londýna, ale hlavně vzpomínky přeživšího strýce sester Šťulíkových Václava Pelikána, jehož matka a sestra zahynuly v koncentračním táboře. Dále výpověď Anny Vaškové, matky bratrů Vaškových, jejíž manžel byl popraven na pardubickém Zámečku, i vyprávění syna vrchního strážmistra Karla Kněze.

Mezi pamětníky je také Jan Třísko, pomocník vrchního strážmistra, který odolával několikadenním krutým výslechům na pardubickém gestapu.

Před kamerou vystoupilo deset pamětníků

V roce 1998 se Jaroslav Novák rozhodl natočit další dokument nazvaný Nezapomínejme na Ležáky s dlouholetým rozhlasovým redaktorem Borisem Rieglerem. Sedm z deseti autentických výpovědí natočil v Ležákách, tři v areálu pardubického Zámečku.

„Nikdo nechtěl film podpořit. Na okrese v Chrudimi nám říkali, že teď jsou prioritou Klausovy balíčky,“ popisuje Novák vznik druhého filmu, který spatřil světlo světa k 56. výročí tragédie, a podle jeho slov se dostal asi jen do pěti škol. Dnes má oba filmy v digitální podobě na DVD.

Ačkoli jeden z dokumentů nechala v minulosti Společnost pro zachování památky Ležáků pro potřeby současného památníku, návštěvníci se tam s ním nesetkají.

„V Ležákách pouštíme dokument, který byl připraven doktorem Kynclem ve spolupráci s Českou akademií věd. Dokument trvá 10 až 12 minut. Kdysi jsme na videokazetě přehrávali dokument, ve kterém mluvil pan Dienstbier a pan Kněz. Možná jsou ty dokumenty v Lidicích,“ uvedla vedoucí památníku v Ležákách Kamila Chvojková.