Několik tisíc pacientů se každý rok v nemocnicích Pardubického kraje nakazí infekcí, jejich léčba se kvůli tomu prodlouží, někteří dokonce zemřou.
Často za to může banalita, zdravotní sestra přechází od jednoho pacienta k druhému a neumyje si ruce.
I když nemocniční nákazu podle odborníků dostane u nás zhruba každý dvacátý pacient, lékaři přiznávají daleko méně případů. Výjimkou jsou Pardubice a Svitavy, obě nemocnice udávají kolem pěti procent nakažených.
"Nemocniční nákaza vždy byla, je a bohužel i bude," uvedl ředitel Pardubické krajské nemocnice Josef Šimurda.
Svitavská nemocnice před dvěma roky zavedla změny, díky kterým odhalila několikanásobně vyšší počet případů infekce než dříve. Musela přitom překonávat odpor zdravotníků.
V ČEM JE PROBLÉMNozokomiální nákaza je infekční onemocnění vzniklé v souvislosti s pobytem postiženého ve zdravotních zařízeních. Rizikovější jsou oddělení intenzivní péče, operační sály, léčebny dlouhodobě nemocných a chirurgická oddělení. Nejčastěji se objevují infekce močového ústrojí, dýchacích cest či infekce v chirurgické ráně. I když medicína na mnoha úrovních dosahuje úspěchů, nemocniční infekce kvůli stárnoucí populaci a vysoké spotřebě antibiotik, na kterou začínají být některé bakterie odolné, nemizí. Spíše naopak. |
Lékaři ve Svitavách podle něj zpočátku hlásili jen pětinu skutečných případů nemocničních infekcí, pak se to změnilo. "Musí si připustit, že nákaza existuje, to je první krok k tomu, aby se to začalo řešit," uvedl Kunčák.
U nás je nakažených mnohem méně než jinde!
Zatímco nemocnice v Pardubicích a ve Svitavách odhadují, že v nemocnici se nakazil každý dvacátý pacient, v Chrudimi a Ústí vykazují čísla hluboko pod jedním procentem. To ale znamená jediné - lékaři nehlásí všechny případy, nebo má nemocnice nastavena hodně měkká pravidla pro posuzování onemocnění.
"Máme výbornou epidemiologickou situaci," vysvětluje nízký počet nakažených pacientů ředitel Chrudimské nemocnice Tomáš Vondráček.
Naopak ředitel nemocnice v Ústí nad Orlicí Martin Procházka uznává: "Snažíme se, ale sebekriticky říkám: Máme v tom rezervy."
Česko na tom není podle lékaře Davida Marxe, odborníka na kvalitu ve zdravotnictví, jinak než ostatní srovnatelné státy. "V rozvinutých zemích se počet lidí nakažených v nemocnicích pohybuje mezi pěti a deseti procenty," řekl před časem.
Takový podíl nakažených pacientů by v Pardubickém kraji znamenalo onemocnění pěti až deseti tisíců lidí.
Hlavně si myjte ruce, lékaři
Boj s nemocniční nákazou probíhá na několika frontách. Klíčové je přimět personál, aby po každém kontaktu s pacientem si umyl ruce.
"Musíte přesvědčit, že dezinfekce je důležitá. Je to samozřejmě věc disciplíny," říká Kunčák. Svitavská nemocnice provádí dvakrát ročně bez varování stěry z rukou personálu.
NÁKAZA V PARDUBICKÉM KRAJIPodle odborníků se v nemocnicích nakazí 3 až 10 procent pacientů. Odhady jednotlivých nemocnic v Pardubickém kraji o počtu nakažených v loňském roce se výrazně liší. Může za to jiná metodika a malá ochota lékařů nemocniční nákazu hlásit. Nemocnice a podíl nakažených: Pardubice - cca 5 % Svitavy - 4,6 % Litomyšl - 1,1 % Ústí nad Orlicí - 0,3-0,5 % Chrudim - cca 0,5 % |
Nákazám lze předcházet omezením invazivních zákroků, opatrnějším podáváním antibiotik a taky snahou o co nejkratší hospitalizaci.
I když na lékařských fakultách se o nemocniční nákaze učí už desítky let, v zemi stále neexistují jasná pravidla pro to, co nemocniční nákaza je, a co není. Díky tomu pak mohou některá zdravotnická zařízení tvrdit, že se jich tento problém v podstatě netýká.
Tisková mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky Radka Šmídová uvedla, že spolehlivost hlášení nemocnic o nákazách není moc vysoká.
"I přes nově zavedenou povinnost hlášení všech nemocničních nákaz jsou stále hlášeny pouze případy u operovaných pacientů," uvedla.
