Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Technická nula“. Nemocnice už druhý rok hospodaří bez velkých ztrát

Pět nemocnic v kraji, které za patnáct let utopily ve svém provozu kvůli špatnému hospodaření přes miliardu korun z veřejných peněz, už nevrší dluhy. Loni hospodařily se ztrátou tři miliony, o rok dříve vykázaly zisk.
Reklama

Ještě nikdy pět krajských nemocnic Pardubického kraje nehospodařilo tak dobře, jako v posledních dvou letech. Po svém spojení do jediné firmy měly roce 2015 zisk bezmála půl milionu korun, loni pak společnost Nemocnice Pardubického kraje vykázala ztrátu 3,041 milionu korun.

„Hospodářský výsledek mínus tři miliony korun je vzhledem k velikosti a obratu společnosti mezi třemi a čtyřmi miliardami korun méně jak 0,1%, tedy ‚technickou‘ nulou,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

Podle původních plánů měl loňský rok skončit se zhruba desetimilionovou ztrátou. V zisku byly Pardubická krajská nemocnice a Orlickoústecká nemocnice, ostatní byly ve ztrátě. Na nich se podepsalo mimo jiné zvyšování mezd, nedostatek pracovníků a z toho plynoucí omezení provozu v Litomyšli a opravy technických zařízení v Chrudimi. Největší ztrátu 26,7 milionu korun vykázala svitavská nemocnice.

„Jsme jedna společnost, každá nemocnice má jiné spektrum výkonů a není správné je oddělovat. Je ale samozřejmě tlak na to, aby se všechny nemocnice chovaly co možná nejekonomičtěji,“ řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald. Na letošní rok je naplánována ztráta společnosti zhruba 30 milionů korun.

Místo běžných mezd se proplácejí přesčasy

Letos společnost zveřejnila plán rozvoje. Z něj vyplývá, že po doplnění chybějících lékařů a sester by ale náklady na provoz jednotlivých oddělení stouply v součtu o desítky milionů korun. Právě nedostatek personálu tak patrně přispěl i k lepším hospodářským výsledkům. Radní pro oblast zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS) to ale zpochybňuje.

Reklama

„Namísto běžných mezd, které by náležely těm chybějícím zaměstnancům, se reálně proplácejí přesčasy. A ten případný rozdíl nepokrytý přesčasy by sice teoreticky znamenal nižší náklady, ale také nižší výkony,“ uvedl Valtr.

Na konci loňského roku měly nemocnice 2 232 lůžek, lékaři v nich ambulantně ošetřili přes milion pacientů, dalších 89 tisíc hospitalizovali. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců nemocnic se zvýšil z 4170 v roce 2015 na loňských 4196. V součtu přibylo deset zdravotnických pracovníků včetně lékařů a 16 zaměstnanců v dělnických a technicko-hospodářských profesích.

Mzdové náklady loni dosáhly 2,159 miliardy korun, o rok dříve to bylo 2,125 miliardy, což je nárůst o téměř sedm procent. Od letošního 1. března vzrostly tarifní mzdy zaměstnanců o deset procent.

Plán rozvoje počítá do budoucna se zvýšením podílu lůžek následné péče. Nemocnice budou také zavádět jednotný lůžkový fond. To znamená, že na jednom lůžkovém oddělení mohou ležet pacienti z příbuzných oborů, například z chirurgie a ortopedie.

Manažeři také chtějí budovat další specializovaná centra, zejména v pardubické nemocnici. Složitější a nákladnější péče má být koncentrovaná do méně nemocnic, což ušetří peníze, personál a ještě by to mělo zlepšit kvalitu prováděných zákroků. Nemocnice ke změnám nutí obtížná personální a finanční situace, vliv na léčbu by však podle jejich managementu mít neměly.

Reklama
Reklama
Reklama