Zdánlivě prošly krajské nemocnice vlnou epidemie bez větších škod. Infekční oddělení Pardubické nemocnice nikdy podle generálního ředitele Tomáše Gottvalda nezaplnilo ani třetinu z 85 připravených lůžek.
Na ventilaci byl připojen po většinu času jen jeden pacient, maximální počet byl tři.
Koronavirus v Česku |
A když se nakazilo 25 zdravotníků na kardiologii Pardubické nemocnice, 23 z nich nakonec nemělo žádné příznaky nemoci a dva zbývající měli lehký průběh.
Jenže ve skutečnosti nemocnice skoro přestaly fungovat a podle vedení Nemocnice Pardubického kraje bude návrat k původnímu chodu těžký a velmi pozvolný.
„Pokud bude normální provoz na podzim, tak to bude zázrak,“ uvedl ředitel pro zdravotní služby Nemocnice Pardubického kraje Vladimír Ninger.
„Měli jsme dva až dva a půl tisíce operací za měsíc. V dubnu bylo 350 operací. Chod nemocnic se zastavil,“ řekl v úterý krajským zastupitelům Tomáš Gottvald.
Na rozdíl od nemocnic řízených státem ty krajské nemohou počítat s automatickou resuscitací hrazenou penězi daňových poplatníků. Hlavním problémem je to, že na operačních sálech nyní nemá kdo sloužit.
Zdravotní sestry totiž zůstaly doma, starají se o děti a pobírají ošetřovné, které činí díky velkorysosti vlády 80 % denního vyměřovacího základu. Operační týmy se tak dávají dohromady jen těžko.
Komplikací je víc, zdravotníci musí používat ochranné pomůcky, jejichž spotřeba je obrovská.
„Pokud bychom naběhli na plnou produkci, nevyděláme ani na spotřebu ochranných prostředků, denně by to totiž činilo možná 400 tisíc korun,“ řekl Gottvald.
A samozřejmě nemocnice dokola testuje pacienty. „Musíme testovat pacienty, které propouštíme do sociálních služeb, nad rámec toho testujeme ty, které překládáme do LDN, a pacienty před operačním výkonem,“ uvedla mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.
Zdravotníky v nemocnicích paradoxně čeká největší nápor až po odeznění paniky z koronaviru, kdy začnou přicházet pacienti, kteří by za normálních okolností dorazili mnohem dříve.
„Dva měsíce neprobíhala diagnostika lidí, kteří by za normálních okolností byli vyšetřeni, lze očekávat velký nápor,“ uvedl Ninger.
Výše ztráty se zatím nedá odhadnout
Hospodaření nemocnic se propadá do ztráty, jak bude velká, to nikdo netuší. Za první tři měsíce měla být Nemocnice Pardubického kraje ve čtrnáctimilionovém zisku, ve skutečnosti vykázala minus 56 milionů korun.
Ztráta na konci roku může podle vedení kraje přesáhnout částku 350 milionů korun, pokud nepřijde pomoc od státu.
I když ale stát slíbil změnit úhradovou vyhlášku a zvýšit platbu za státní pojištěnce, krajské nemocnice soudí, že to nemusí znamenat záchranu. Gottvald dokonce předpokládá, že navýšení nebude znamenat vyšší příjmy, ale jen dorovná očekávaný výpadek.
„Mám strach z roku 2021. Čeká nás ekonomická recese,“ uvedl Gottvald.
Potíže nebudou mít ale jen nemocnice s akutní péčí, ale i krajská doléčovací zařízení, kde se zotavují pacienti po operacích.
„Když nemocnice neprodukují a neoperují, tak je logicky snížený počet pacientů i následné péče,“ řekl krajský radní Ladislav Valtr, který je zodpovědný za zdravotnictví.
Zastupitelé Pardubického kraje proto v úterý rozhodli, že Nemocnici následné péče Moravská Třebová pošlou celkem 8,5 milionu korun a dalších deset milionů dostane Odborný léčebný ústav Jevíčko.
Přestože se zdá, že Pardubický kraj bude v budoucnu muset finančně pomoci i nemocnicím s akutní péčí, zastupitelé o žádném záchranném balíčku nejednají. Vedení kraje naopak oznámilo, že nebude škrtat žádný ze svých investičních plánů ani nebude dělat „tupé škrty“.
Hejtmanem Martinem Netolickým původně oznámené pokrácení balíku krajských dotací ve výši 400 milionů korun na třetinu se smrsklo na úsporu asi 90 milionů korun.