Česko patří v recyklaci obalových odpadů mezi evropskou špičku. Odpad třídí přibližně dvě třetiny Čechů. Jedním z důvodů může být i větší hustota speciálních kontejnerů a osvěta. V Pardubickém kraji jsou lidé ještě o krok dál než jinde.
"Pokud se do tříděného odpadu započítá i odpad kovový, vytřídil každý obyvatel kraje za jeden rok 73 kilogramů odpadu. To je v průměru o 24 kilogramů víc, než je republikový průměr," uvedl Tomáš Pešek, manažer společnosti Eko-Kom.
Bez kovu se vloni v Pardubickém kraji vytřídilo 43,6 kilogramu odpadů na hlavu. "A to je nejvyšší číslo v zemi," řekl Pešek.
Získali Perníkovou popelnici
Jako příklad uvádí Neratov u Přelouče. V obci s padesáti domy a sto padesáti obyvateli vloni vytřídili a odevzdali 118 kilogramů papíru, plastů, skla a elektrospotřebičů na hlavu.
Za příkladný přístup k separaci tu získali na jaře Perníkovou popelnici, první cenu v soutěži pořádané krajem a společností Eko-kom.
"V téhle soutěži jsme zvítězili již v roce 2009. Z výhry jsme pořídili i kontejnery na bioodpad, kterého máme opravdu hodně. Je tu také šedesát rekreačních objektů a sami sečeme asi pět hektarů pozemků," uvedl starosta vítězného Neratova Jaroslav Pulkrábek.
Finanční odměnu spojenou s letošní výhrou v Neratově podle starosty opět věnují na další propagaci třídění odpadů, osvětu i na samotné třídění.
Při třídění se vloni vyznamenali i v samotném krajském městě. V soutěži o Perníkovou popelnici poskočili oproti předcházejícímu roku ze 417. místa na 24. pozici. Pardubáci totiž vytřídili 56 kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů na hlavu, což je více než 5000 tun separovaných odpadů za rok.
Osvěta však pomáhá nejen v Neratově, ale i po celém kraji. Jak s odpady nakládat, mimo jiné radí i Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, kde se věnují ekologii dlouhodobě. Od letošního jara navíc radí městům, obcím i dalším subjektům, jak s odpady nakládat. Spolupráci s agenturou si pochvalují například v Chocni.
"Našim obyvatelům nabízíme nejen to, aby se zdarma zbavili odpadu, ale pokoušíme se mezi nimi současně šířit osvětu. Snažíme lidem vysvětlit, že i ostatní odpad, který skončí ve sběrných dvorech, se může dál využít," říká tamější místostarosta Ladislav Valtr, podle něhož rozvojová agentura městu v rámci ekologického vzdělávání dodává propagační materiály, poskytuje informace a na celou kampaň metodicky dohlíží.
Lidé nevědí, jaký je další osud lina
"I přesto, že tu máme sběrný dvůr dost dlouho, teprve teď si lidé začínají víc zvykat, že je třeba přivézt tam i věci, které se v kontejnerech třídit nedají," dodává Valtr, který pomoc agentury doporučuje i dalším městům a obcím.
"Mně osobně je velmi sympatické společné heslo, které všechny akce provází: Reduce, Reuse, Recycle, což je volně přeloženo snižování odpadů, další využití a recyklace. Když se lidé dozvědí, jak se zpracuje i odpad ze sběrných dvorů, daleko lépe na třídění slyší," říká Valtr.
Velmi užitečné je podle něj, když se lidé dovědí, jaký je další osud starého nábytku, lina nebo stavební sutě, která se jednou za čas rozdrtí a prodá na podklady silnic nebo výplně nových staveb.
