Z přispěvatelů celorepublikového registru studánek je Petr Vomáčka z České Třebové nejaktivnější. Zatím jich dodal na portál téměř 600 z Pardubického kraje a přes padesát ze sousedních krajů.
"Je mi líto pěkných studánek, které lidé nechali zpustnout. Třeba rumpálová studně u starých stavení ve Vysokém Poli nad Dětřichovem, krásně kruhově vyzděná, ale v dezolátním stavu. Kdyby majitelé zajistili opravu, mělo by to větší smysl než u některých jiných památek. Ale řada studánek je nádherných, někdy se divím, že si obce nedají na svůj web právě takové objekty, jako je pěkně upravená studně či studánka," říká Petr Vomáčka.
Lesní studánka(zřejmě nejkrásnější česká báseň o studánce) Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Tam ptáci, laně chodí pít pod javorový kmen, ti ptáci za dne bílého, ty laně v noci jen. Když usnou lesy hluboké a kolem ticho jest, a nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd. Josef Václav Sládek |
Na cestě za studánkami stojí jeho základní povahová vlastnost. S chutí si hledá stále nové a nové cíle, a pokud možno odlehlé.
"Rád vídám pokaždé něco jiného, nerad chodím nebo jezdím na ta samá místa. Někdy jdu po lese a za celý den téměř nikoho nepotkám, kdybych si tam zlomil nohu, nikdo by mě nenašel. Ale to mně vyhovuje, mezi davy v Krkonoších bych se nevypravil. A řada pramenišť je v místech, kde nikoho nepotkáte. Nohy mívám od ostružin a malin pořádně poškrábané," přibližuje svoji zálibu Petr Vomáčka.
Nutno dodat, že nemapuje jen studánky a prameny potoků a řek, ale i menší kamenné památky, hraniční kameny či boží muka. Loni například objevil u Damníkova na Lanškrounsku unikátní Císařský památník.
Profesí izolatér plochých střech, který po práci sedá na kolo a vyráží do lesů, vod a strání, při svém pátrání také zjistil, že některé řeky pramení jinde, než uvádějí jeho předchůdci.
Studánky udržují historickou paměť krajiny
"Řadu pramenů se mně podařilo posunout třeba o kilometr dál. Například Třebovku, Moravskou Sázavu či Svitavu. U té se například všude uvádí, že pramení nad svitavským rybníkem Rosničkou, ale já jsem zjistil, že pramení až pod obcí Kukle, v místě dost nepřístupném. Je to zvláštní, když existuje naučná stezka ‚K pramenům řeky Svitavy‘ a ke skutečnému prameni lidi nezavede," řekl.
Také vypátral druhý pramen Chrudimky a Tiché Orlice, pramen Krounky, Loučné, Desné, Březné, Třebůvky či Křetínky, za pravý nepokládá cedulkou označený pramen Moravské Sázavy, pramen Žejbra na Hlinecku posunul o 200 metrů výš.
"Bývá to sporné, podle mne je hlavním pramenem nejvyšší viditelná voda, která souvisle teče," dodal Petr Vomáčka, který souhlasí se správci registru studánek v tom, že má smysl se o studánky a prameny starat, protože udržují historickou paměť krajiny, jsou dobré k osvěžení pro poutníky i pro zvířata a péče o ně se může stát perfektním programem pro skupiny lidí, rodiny i jednotlivce se vztahem k přírodě.
Podle něj může každý přispět do registru studánek na estudanky.eu. Další nadšenci ale musejí počítat nejen s dodáním fotky, ale i souřadnic GPS s uvedením kontaktu i názvu zdroje, což může být docela potěšením, pokud není na mapě ani místními obyvateli ještě pojmenován.
Dále je možné uvést nadmořskou výšku a patrona, tedy jména osoby či organizace, která o zdroj pečuje. A pak může badatel připojit i nějakou zajímavost. Také ovšem musí počítat s kontrolou, zda jeho údaje odpovídají skutečnosti. Do registru pak nepatří umělé výtvory, napojené třeba na vodovody, a zdroje musí být veřejně přístupné.
