Filip Procházka, nadšenec do letectví, chce v Trhové Kamenici vybudovat památník

Filip Procházka, nadšenec do letectví, chce v Trhové Kamenici vybudovat památník | foto: MF DNES

Nadšenec do historie usiluje o památník zapomenutých Židů

  • 0
V Trhové Kamenici na Chrudimsku připravují památník se jmény lidí, kteří přišli o život ve druhé světové válce. Zastupitelé nedávno schválili jednohlasně záměr a jeho umístění. Za touto iniciativou je především úsilí Filipa Procházky, obdivovatele českých letců za druhé světové války.

"Domnívám se, že památníky, kde některé jméno chybí, jsou v mnoha obcích. Usuzuji tak podle své zkušenosti. Lidská paměť bývá krátká a nevzpomene si na všechny rodáky," řekl Filip Procházka, který při zaměstnání studuje obor orální historie.

Podle něj chybí zvláště jména Židů, kteří koncentrační tábory nepřežili nebo se třeba se už před válkou přestěhovali jinam.

Památník chce věnovat nejen obětem holocaustu, ale i památce dvou letců britského Královského letectva Adolfa Doubala a Karla Bergmana. Právě zájem o historii a osudy těchto pilotů u Royal Air Force, kteří válku přežili, u něj odstartovaly větší zájem o problematiku holocaustu a lidí, kteří genocidu Židů v jeho bydlišti nepřežili.

"O zavražděných Židech se sice trochu ví, ale já jsem začal zjišťovat, že obětí je v Trhové Kamenici víc. Současný památník na náměstí postihuje jen jména tří rodin a manželku místního kapelníka, která zemřela v Terezíně, ale mně se podařilo objevit 35 lidí, rodáků nebo s domovským právem k obci, jejichž jména zapadla."

Jména chybí i v Chrudimi či Pardubicích

To, že i další památníky jsou vlastně neúplné, potvrzuje také zástupkyně ředitele Státního okresního archivu Pardubice Renáta Růžičková, která se historií židovského národa zabývala mimo jiné v dílech Stopy Židů v Pardubickém kraji a Židé v Chrudimi.

"Jde o to, jak se vztah k místním občanům pojímá. Při zjišťování jmen se většinou vychází z terezínských pamětních knih, ale do transportů mířila z Trhové Kamenice, Chrudimi, Pardubic a dalších míst i spousta lidí, kteří ještě před nimi odešli někam jinam a úplně se po nich slehla zem. Osud některých osob nebyl vůbec vyjasněn, což jsme si ověřili při práci o osudech chrudimských Židů," řekla Renáta Růžičková.

Podle ní mnoho památníků vzniklo ještě ve čtyřicátých letech, potom už ani nebyla vůle téma jejich úplnosti připomínat. Zájem upřesnit a zkompletovat jména se objevil až po roce 1989.

Filip Procházka nechce zatěžovat úřad městyse výdaji na celý památník, proto chce získat peníze jednak z veřejné sbírky, jednak ze sponzorských příspěvků či grantů od institucí, které podporují zachování historické paměti.

S odhalením památníku počítá v září roku 2012. Jednak proto, že bude mít mladý historik už po státnicích, jednak by byl rád, aby se slavnosti zúčastnily děti ze základní školy, v jejíž blízkosti bude nový památník stát.