„Takzvaná situla byla nalezena v písečné duně na východním okraji katastru obce Kladina, proto jsme o ní začali mluvit jako o kladinské situle,“ uvedl ředitel muzea Tomáš Libánek.
Další průzkum vyloučil, že by situla byla součástí pohřební výbavy nebo se nacházela na soudobém sídlišti. Experti předběžně nález interpretují jako záměrně uložený samostatný předmět.
Nádoba má největší průměr 60 centimetrů, výšku 65 centimetrů. Tepanou výzdobu tvoří obrazce ptáků, kteří táhnou sluneční kotouč.
Nález situly přivítali s velkým zájmem hlavně archeologové z muzeí v maďarských městech Debrecín a Hajdúböszörmény. Ti registrují čtyři velmi podobné „sesterské“ nádoby s téměř identickou výzdobou.
Proto se pardubickému muzeu ozvali s prosbou o spolupráci. I okolnosti, které provázely maďarské nálezy, jsou podobné. Nádoby byly uloženy samostatně daleko od sídelních oblastí.
Nádoba se možná používala při rituálu
„To by mohlo naznačovat votivní účel nádoby, tedy že sloužila jako dar nebo oběť bohu při obřadu, který byl s nádobou spojen. V úvahu připadá takzvaný picí rituál, při kterém představitel moci zavazoval své podřízené a upevňoval svou moc,“ uvedl archeolog Jan Jílek.
Nádoba náleží Východočeskému muzeu v Pardubicích, které spravuje Pardubický kraj. Podle náměstka hejtmana Romana Línka se prostřednictvím předmětu vydáváme po stopách tři tisíce let starých kulturních vazeb mezi Pardubickem a Karpatskou kotlinou.
„Tyto vazby nyní ožívají v práci současných vědců. Archeologové Pardubického kraje se společně s maďarskými kolegy zapojili do projektu Institutu nukleárního výzkumu Maďarské akademie věd v Debrecínu, kde právě analyzují vzorky nádob,“ řekl Línek.
Maďarští odborníci určují složení slitiny a porovnávají ho s jinými bronzy. Výsledek by mohl napovědět, kde se nacházelo výrobní centrum těchto nádob.
Jako jediná ze „sesterských“ nádob má kladinská situla zachované dno. Nedokonale pálená zemina, kterou duté dno obsahovalo, je také předmětem výzkumu. Jeho výsledky se čekají v září.
Doklad o provázanosti evropských regionů bude Východočeské muzeum prezentovat po ukončení rozsáhlých rekonstrukcí na pardubickém zámku v roce 2021.
