"Dnes si už málokdo vzpomene, že Pražská brána, která je přirozenou dominantou a symbolem města, byla ozdobena na části mezi dvěma věžemi sgrafity od Mikoláše Alše. K obnově chceme využít čtyřsettisícovou dotaci z programu regenerace městských památkových rezervací, zbytek zhruba 700 tisíc hodláme zaplatit ze svého," upřesnil místostarosta František Jiraský.
Radní už schválili vyhlášení výběrového řízení na dodavatele obnovy sgrafit.
Pražská brána, dříve Vratislavská, pochází z poloviny 14. století a je typická pro přemyslovské období - jedna věž je masívní a druhá menší odlehčená. Obě věže spojuje ochoz. Barevná sgrafita získala při restaurování věže v osmdesátých letech 19. století architektem Františkem Schmoranzem. Alšovu kresbu tehdy ztvárnil malíř Jan Vysekal z Kutné Hory.
Po dalším půl století kdosi svévolně doplnil kresbu ornamenty. V šedesátých letech se pak restaurátor vrátil k původní Alšově malbě, ale později omítka dosloužila a nahradila ji ta nejjednodušší bez kreseb.
"Od té doby Pražská brána s výzdobou nefunguje, což je škoda," řekl akademický malíř Pavel Kříž, který restauroval Litomyšlskou bránu v roce 2004 a má i mnoho dalších zkušeností s restaurováním Alšových maleb.
Původní podobu Alšových předloh pro vnější plášť Pražské brány však Kříž hledal nyní v archivech a antikvariátech velmi těžko. Nakonec objevil kresbu svatého Václava na koni v Alšově ilustraci k Vrchlického básni Čechy ve stejnojmenné publikaci z roku 1892.
Na vnitřní straně hradebního ochozu Pražské brány se tak po desítkách let opět objeví znak svatého Jiří.
Obnovenou Pražskou bránu budou moci spatřit obyvatelé a návštěvníci Vysokého Mýta zřejmě v září či v říjnu.
