Zpřístupnění objektu je plánováno na poslední červencové víkendy. Provoz v srpnu bude záviset na stavebních opravách, buď se již hrad vrátí k běžné návštěvní době od úterý do neděle od 9 do 17 hodin, nebo bude zprovozněn pouze o víkendech,“ uvedla Lucie Bidlasová z pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) na Sychrově.
Stavbaři museli sejmout nepůvodní koruny severní a východní zdi a staticky stěny zajistit. Část zdiva se musí odbourat a znovu vyzdít z vnější i vnitřní strany. Nakonec se provedou nové úpravy povrchu koruny zdí.
Sondy totiž odhalily pro památkáře překvapivou věc: v třímetrové hradní zdi zbyl z malty jen písek a stěna se tak rozpadá pod svou vlastní vahou.
Kastelán: Zeď se sypala sama
Horolezci před časem strhli část poškozeného zdiva, které v nejhorších místech vystoupilo až o třicet centimetrů před rovinu zdi.
„Překvapilo nás, jak lehce šlo zdivo dolů. Stačilo jen trochu zatlačit a zeď se sypala sama,“ popsal dění na státním hradě kastelán Dalibor Urban.
Práce začaly s více než půlročním zpožděním. Špatný stav celé zdi totiž zkomplikoval přípravu projektu a zadávací dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele stavby. Odborníci do zdi navrtali několik sond, které ukázaly, že ve stěně chybí pojivo, a je proto třeba ji zpevnit pomocí injektáží.
Díky tomu se podaří předejít další destrukci, ke které by jinak došlo.
„Abychom návštěvníkům alespoň trochu vynahradili uzavření hradu v loňském roce a částečně i letošním, nechali jsme o Liticích natočit dokumentární film, který se bude promítat v jižním paláci a který osvětlí nejstarší historii objektu a díky němuž se lidé podívají na hrad ze všech úhlů, od přístupové cesty až na věž,“ uvedl ředitel NPÚ na Sychrově Miloš Kadlec.
Po dokončení rekonstrukce zdí bývalého severního paláce chtějí památkáři pokračovat ještě obnovou východní stěny hradu. Kameny, které se v minulosti vydrolily z hradních budov, chtějí naznačit někdejší hospodářský objekt, který stál při východní straně nádvoří a z nějž zbyly jen sklepy. Nepůjde však o kompletní obnovu celého objektu, ale pouze o naznačení jeho půdorysu.
Litice byly založeny ve 13. století, avšak největšího rozkvětu dosáhly v době, kdy jejich vlastníkem byl český král Jiří z Poděbrad. Za dalších majitelů, Pernštejnů, pozbyl hrad na významu, začal chátrat a měnit se ve zříceninu. S opravou se začalo již na konci 19. století, v současné době je hrad včetně věže zpřístupněn, nádvoří se příležitostně využívá ke konání kulturních akcí. V hradním paláci je výstava archeologických nálezů a dobových fotografií a pohlednic.
