Ačkoliv bylo setkání ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové se zástupci kraje, magistrátu i menších obcí plné úsměvů a vzájemného pochopení, mladá politička dovezla do Pardubic i špatnou zprávu.
Šance na to, že město koupí od března 2013 zavřené Automatické mlýny a přemění je na něco smysluplného, klesá k nule.
„Zástupci Evropské komise nebyli spokojeni s tím, jak jsme v České republice nakládali s dotacemi. Kvůli tomu se dramaticky rozhodli omezit financování oprav památek. Na ty běžné unie nedá už nic, na národní maximálně pět milionů euro a na ty, co jsou na seznamu UNESCO, maximálně deset milionů euro,“ řekla ministryně.
První pardubická stavba uznávaného architekta Josefa Gočára vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky jako asociace babylonské Ištařiny brány. I proto byly mlýny prohlášeny za národní kulturní památku. Díky tomu je tedy možné nějaké dotace získat. Ovšem uvedených pět milionů euro je proklatě málo.
Podle aktuálního kurzu by totiž město mohlo inkasovat maximálně 135 milionů korun, a to rozhodně stačit nebude.
„O problému víme a už o něm debatujeme. V srpnu nás čeká hodně práce. Zkusíme najít řešení, ale jasné je, že to bude těžké. Zatím podle prvních odhadů by přestavba mlýnů vyšla na 500 až 600 milionů korun,“ uvedl primátor Martin Charvát. Podle něj by tak bylo možné opravit jen část poměrně velkého areálu.
Zastupitelé se vyjádří v září
Další variantou by bylo to, že Evropská komise nakonec pravidla zmírní. Nové regule se totiž nelíbí ani jinde než jen v Pardubicích. „Už to rozporuje Německo a Polsko. Uvidíme, jak uspějí. Také zvažujeme u mlýnů kombinaci různých dotačních titulů, ale ani na to se zástupci Unie zatím netváří. Teď je těžké říct, jak to dopadne, variant je hodně,“ řekl Miroslav Janovský, který má na radnici na starost dotace.
O všem budou rozhodovat zastupitelé. Nejprve však budou muset říci, zda vůbec areál od firmy GoodMills za desítky milionů koupí. Vlivem nových informací se zdá, že najít dvacet hlasů nutných pro schválení pořízení památky nebude snadné.
Kde Unie platila přeměnu nevyužitých továrenZřejmě vůbec největším příkladem je Dolní oblast Vítkovic v Ostravě. Z různých operačních programů inkasovala zhruba 1,2 miliardy korun. V areálu funguje například multifunkční aula Gong, přestavěná z plynojemu, nebo interaktivní expozice Malý svět techniky v bývalé energetické ústředně. Loni v září tam otevírali Velký svět techniky. V Pardubickém kraji se podařila přeměna zchátralé továrny v centru Svitav, ze které vzniklo v květnu 2008 kulturní centrum Fabrika. To je příkladem moderní obnovy průmyslového objektu, ale i ukázkou problematického nakládání s veřejnými penězi. Na přestavbu město získalo 97 milionů korun od Unie a 19 milionů od státu. Stavba se prodražila o 37 milionů, výsledná cena dosáhla 185 milionů bez DPH. |
„Jasné je, že v tomto bodě budeme muset být hodně opatrní. Pro mě bude klíčový stavební posudek celého areálu, který vedení města slíbilo dodat na konci léta,“ uvedl zastupitel za ODS Petr Klimpl.
Ondřej Teplý, zástupce iniciativy Mlýny městu, která chce areál využít pro divadlo, sál či školní dílny, je smutný z toho, jak se vše neustále protahuje.
„Mám strach, aby se firma GoodMills už nenaštvala a neprodala objekt někomu jinému,“ řekl Teplý. Navíc samotné snížení dotace může podle něho celému projektu spíše pomoci.
„Myslím, že radní jen hledají projekt, kde chtějí rychle utopit miliony. To je ale špatně. V případě mlýnů bude lepší celý areál opravovat pomalu a na etapy. Klíčové bude přesvědčit lidi, aby si do nich našli cestu. Proto si myslím, že tato věc s dotacemi není vlastně vůbec na škodu,“ dodal.
