Opevnění je v Chrudimi doloženo už v pravěku, v období pozdní doby bronzové a doby halštatské, známé je i opevnění raně středověké od 9. do 12. století a podoba nejstarší městské hradby, která prošla řadou rekonstrukcí.
„Bylo to takové zvláštní opevnění, hradba a plné půlválcové věžice, které z jiných měst u nás neznáme, ale známe je třeba z Pražského hradu. Tady je nějaký vztah, kterému úplně nerozumíme,“ uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Věžice byly uvnitř zcela vyplněné zdivem a k obraně sloužila plošina na koruně.
Prozkoumané je i opevnění po poslední velké přestavbě, které bylo na tehdejší dobu velmi vyspělé, dochovala se z něj bašta Prachárna. Podle Frolíka ale na mapě poznání stále zbývají bílá místa, například soustava vstupních bran, které byly zbořeny koncem 19. století, nebo opevnění předměstí.
V Chrudimi kdysi stával kamenný hrad, podlehl ale požáru kolem roku 1338 a nebyl obnoven. Jeho základy se našly za kostelem Nanebevzetí Panny Marie v horní části hlavního náměstí.
V muzeu jsou vystaveny i nálezy z průzkumů prostoru pod hradbami, který později často sloužil jako smetiště. K vidění jsou sekerky z 11. a 12. století, pravěká lukostřelecká šipka, zlomky keramiky, meče, tesáky a dýky, kamenné a kovové dělové koule nebo pozdně středověké hlavice dýmek či poklopy na pěstování chřestu. Objevit se podařilo i části dolní brány, která stála zhruba před muzeem. Výstava potrvá do 26. května.
Chrudim je nejstarší prokazatelně doložená lokalita kraje. První údaj o ní v roce 993 však nemá historické opodstatnění, prokazatelný je až údaj kronikáře Kosmy k roku 1055 o smrti knížete Břetislava I. na tamním hradišti během vojenského tažení.
V historickém centru Chrudimi existovalo také mnohem starší pravěké hradiště.
Vůbec nejstarší výšinné opevněné lokality vznikly v době neolitu přibližně pět tisíc let před naším letopočtem v katastru obce Topol u Chrudimi v místě později zvaném Chrudim-Pumberka.
„V rámci celých Čech se jedná o unikátní koncentraci opevněných osad vzdálených od sebe 1,5 až 1,7 kilometru, která dokládá důležitost tehdejšího regionu ležícího pod Železnými horami na tradičních komunikačních a dálkových obchodních trasách,“ uvedl archeolog Vít Vokolek.
