Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Američané stavěli provizorní mosty přes Labe. Slouží už 70 let

  8:08aktualizováno  8:08
Bez nich by automobilová doprava na Pardubicku prakticky nemohla existovat. Přesto si stovky řidičů, kteří jezdí denně přes úzké mosty ve Valech a Kuněticích, jen stěží uvědomují, že zdolávají řeku Labe díky válečným mostům. Stavěla je v roce 1947 US Army jako pomoc válkou postiženým zemím.

Most v Kuněticích amerického původu sloužil svému účelu už 70 roků. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Pokud si někdo chce prohlédnout kvalitu válečného amerického těžkého průmyslu, má na Pardubicku hned dvě šance. Stačí vyrazit do Kunětic či Mělic.

V obou obcích jsou železné mosty přes Labe, které jsou i 70 let po jejich položení klíčovými dopravními spojkami. Paradoxní je, že původně měly na svém místě stát jen dočasně. Podle historika Jana Tetřeva z Východočeského muzea si americká armáda, která za války dorazila do Evropy bojovat proti nacistům, přivážela nejen zbraně, ale i mosty, resp. díly na jejich stavbu. Tyto mosty budovali američtí ženisté jako náhradu za mosty stržené ustupující německou armádou.

Takto by měl v budoucnu vypadat most přes Labe mezi Valy u Přelouče do Mělicemi.

Takto by měl v budoucnu vypadat most přes Labe mezi Valy u Přelouče do Mělicemi.

„Když pak válka skončila, samozřejmě se nevyplatilo mosty odvézt zpátky do Ameriky, bylo by to velmi drahé. Proto byly mosty poskytnuty zemím, které válka poškodila,“ vysvětlil historik Jan Tetřev pro Českou televizi.

Ovšem tehdejší vojáky zřejmě ani ve snu nenapadlo, že po jejich mostech se bude jezdit ještě v roce 2017. A to tak, že velmi často. Třeba most v Kuněticích je v posledních letech vytížen maximálně. Kvůli dlouhodobě špatné dopravní situaci v Pardubicích si totiž řidiči zvykli objíždět krajské město právě přes Kunětice.

„Provoz je tady stále větší. Začíná to být neúnosné. Fungujeme jako severovýchodní obchvat Pardubic. Před lety nám tady počítali auta a ve špičce jich projelo 200 za hodinu. Nyní bych řekla, že už je to zase více,“ uvedla starostka Kunětic Jana Šilarová, která bydlí hned u hlavní silnice, a tak může pozorovat proudy aut zblízka.

Konstrukce mostu ve šrotu neskončí

A není nutné dodávat, že všechna nakonec přejedou přes starý americký most. To je podle Jana Tetřeva dokladem jejich kvalitní výroby. Současně to podle něj dokazuje, že Češi se o ně dokázali postarat.

„Kuriozita to je. Vážně je to dlouhá doba. Ať slouží co nejdéle, protože proč bychom platili za nové - ty už nám zadarmo nikdo nedá,“ uvedl Tetřev.

Pomoc UNRRA

Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu (anglicky: United Nations Relief and Rehabilitation Administration, zkráceně UNRRA) byla mezinárodní organizace založená v roce 1943 na základě Washingtonské dohody. Pomáhala obětem druhé světové války - poskytovala potraviny, paliva, oblečení, přístřeší, základní potřeby, zdravotní a další. V letech 1945 až 1946 sehrála UNRRA klíčovou roli v návratu osob z táborů pro vysídlené lidi do jejich domovských zemí. V rámci Spojených států byla nahrazena Marshallovým plánem, který byl zahájen v roce 1948. UNRRA fungovala až do roku 1947, kdy byla zrušena usnesením Valného shromáždění OSN.

Nutno dodat, že most v Mělicích přece jen brzy doslouží. I když ne úplně. Nejpozději příští rok by Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) totiž mělo nad řekou začít budovat nový most. „Má pravomocné stavební povolení, pozemky jsou vykoupeny,“ uvedl mluvčí ŘVC Jan Bukovský s tím, že by stavba měla trvat zhruba dva roky.

Nový most, který by měl unést i kamiony, vyjde zhruba na 200 milionů korun. Přitom 150 milionů korun má dát Ředitelství vodních cest a dalších skoro 50 milionů přidá Pardubický kraj. Po dokončení prací by měl nový most přejít právě do majetku krajského úřadu.

Jenže ani to stále nebude znamenat konec amerického mostu. Konstrukce totiž ve šrotu určitě neskončí. Podle mluvčího Bukovského je totiž most v natolik dobrém stavu, že o něj zájem projevili pardubičtí silničáři.

Před stavbou nového starý „spojenecký“ most rozeberou a budou ho využívat při živelních katastrofách nebo při opravách jiných mostů.

Oba mosty na Pardubicku jsou soustavy Bailey (tzv. Bailey Bridge). Jejich tvůrce Donald Bailey byl pracovníkem na britském ministerstvu války a jeho koníčkem byly modely mostů. V roce 1940 si načrtl nový typ mostu a předložil ho svému nadřízenému. Poprvé byl v praxi použit v Itálii v roce 1943. Před invazí v červnu 1944 již byly mosty Bailey připraveny ve velkém množství. Nakonec se stal jedním ze symbolů porážky Německa a s malými obměnami je vyráběn dodnes.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kaple v Mladoňovicích - Deblově, vítěz soutěže Stavba roku Pardubického kraje...
Stavbou roku je kaplička. Nejsme až takoví ateisté, říká starostka

Ze dvou polorozpadlých a nefunkčních trafostanic, které hyzdily návsi dvou malých vesnic na Chrudimsku, vznikla kaple se zvonicí. A zvítězila v internetové...  celý článek

Projekční firma JIKA - CZ zveřejnila vizualizace, které ukazují novou podobu...
Absence zastupitelů zavinila pozastavení peněz pro Letní stadion a okolí

Pardubičtí zastupitelé na svém posledním zasedání neodhlasovali začátek dlouho připravované opravy Letního stadionu. Fanoušci fotbalu však zatím nemusí...  celý článek

Podobně nasvětlený bude vchod do tvrze Bouda v sobotu večer.
Mobilizaci připomenou dobrovolníci pochodem a osvětlením bunkrů

Pohnutou historii podzimu 1938 si chtějí v sobotu připomenout stovky nadšenců a dobrovolníků po celé bývalé Československé republice, kteří provozují malá i...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.