Zhodnocení technického stavu některých mostů si objednalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které s akreditovanou zkušební laboratoří v rámci diagnostiky mostních konstrukcí dlouhodobě spolupracuje.
 |
„V poslední době registrujeme větší potřebu kontrol mostních konstrukcí. Mosty procházejí periodickými prohlídkami mostních techniků - prohlídkářů, ale ti posoudí jejich stav pouhým okem. Už nezhodnotí, jestli nedochází k zatékání do komor nosníků nebo ke korozi výztuže,“ říká Stanislav Řeháček z oddělení experimentálních a měřicích metod Kloknerova ústavu.
Patří ke skupince vědců, kteří v tomto týdnu pomocí jádrových vrtaček, bouracích kladiv a radarů podrobili pečlivému zkoumání most na silnici I/43 mezi Opatovem a Svitavami.
„Most z roku 1970 byl před šestnácti lety sanován. Zkoumáme stav jak nosné konstrukce, tak spodní stavby mostu. Dá se říct, že jde typově o jednu z nejrozšířenějších mostních konstrukcí u nás,“ popisuje Řeháček.
Jedním z problémů předpjatých mostů je koroze lan předpínací výztuže, která mostní nosníky de facto drží pohromadě.
Kloknerův ústavKloknerův ústav se zabývá jak posuzováním staveb, tak výzkumem v oblasti stavebnictví včetně mostních konstrukcí. Byl založen na ČVUT v roce 1921 pod názvem Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních a vznikl jako první vědeckovýzkumné pracoviště svého druhu v Československu a ve střední Evropě. Letos slaví 100 let. Pracovníci ústavu za sebou mají diagnostiky stovek mostů nejen u nás, ale i v zahraničí. |
„Pomocí sond zjišťujeme, zda lano někde není korozně napadeno či dokonce oslabeno. Pokud by výztuž byla ve větší míře zrezivělá, je to problém. V tomto případě jsou na tom lana dobře,“ dodává vědecký pracovník s tím, že největším nepřítelem mostů je voda.
Další práce z mostní prohlížečky provádí doktorand David Čítek, který kotví jádrovou vrtačku do nosné konstrukce, aby provedl jádrový vývrt. Po několikaminutovém ohlušujícím vrtání drží v ruce váleček betonu, na němž odborníci v laboratoři otestují pevnost betonu a další materiálové charakteristiky, včetně jeho odolnosti proti mrazu a vodě ve spojení s posypovou solí při zimní údržbě.
Na otázku, jak dalece musí být vědec dělníkem, odpovídá: „Práce v terénu je pro mě oproti vyhodnocování v laboratoři relaxem. A to je na Kloknerově ústavu nejvíc sexy. To propojení vědomostí, které člověk získá ve škole, laboratoři či akademické sféře, s prací v terénu. Každý by si měl to kolečko projít.“
Diagnostiku mostů dělá v terénu deset pracovníků, kteří si někdy připadají jako speleologové. „Občas prolézáme celými mostními konstrukcemi a při tom mnohdy vyrušíme i nějakého toho netopýra,“ doplňuje kolegu Stanislav Řeháček.
Odborníci z Kloknerova ústavu stihnou diagnostikovat kolem 30 mostů ročně. Zhodnocení jednoho mostu z předpjatého betonu v terénu zabere zhruba tři dny, další týdny pak trvají laboratorní zkoušky.
Nedávno diagnostikovali pětipólovou mostní estakádu v Moravské Třebové, minulý týden mosty u Mikulče a Opatova. V příštích dnech se budou pohybovat v okolí Pardubic.
