Politici v Moravské Třebové chtějí, aby tamní nemocnice následné péče ve městě zůstala. Budou však jen diváky při jednáních mezi vlastníky nemocnice a Pardubickým krajem, která v úterý odpoledne začala. A to i přesto, že nemocnice dříve patřila městu.
„Děláme vše pro to, aby tato péče zůstala ve městě zachována. Páky na to ale nemáme, je to mezi krajem a vlastníky. Doufám, že to pro město i pacienty dopadne dobře,“ uvedl místostarosta Moravské Třebové Pavel Brettschneider.
Město získalo nemocnici v 90. letech
Když v 90. letech Moravská Třebová zdarma získala od státu omšelou nemocnici, rozhodovala se, co s ní. V zastupitelstvu v roce 1994 získal většinu hlasů velmi neobvyklý model. Vznikla komanditní společnost, tři zaměstnanci nemocnice do ní vložili každý 34 tisíc korun a město majetek za 17,8 milionu korun.
„Zásadně jsem byl proti. Byla to pitomost, vymyslel to socialista v zastupitelstvu a návrh získal většinu,“ uvedl tehdejší starosta Oldřich Vlk zvolený za ODS.
Tamní politici velice rychle zjistili, že pro město nebylo výhodné vložit svůj majetek do společnosti, kterou řídí její zaměstnanci: lékař Jiří Pol, ředitel Alois Hloušek a jeho náměstek Stanislav Pastýř.
„Vznikla komanditní společnost, město mělo jeden hlas, oni měli tři,“ řekl starosta Moravské Třebové Miloš Izák (ČSSD).
Odvolat Hlouška byl risk
Na začátku nového tisíciletí se vedení města pokusilo přesvědčit tři společníky, aby souhlasili s likvidací komanditní společnosti. Ti to odmítli. Radní proto naléhali na tehdejší okresní úřad, aby odvolal Hlouška, ale neuspěli.
Podle úřadu by to bylo příliš riskantní, když je to ředitel i spoluvlastník v jedné osobě. Nakonec vydržel ve funkci až do konce roku 2017.
Trojice spolumajitelů sice měla kontrolu nad pozemky i budovami nemocnice, ale protože v komanditní společnosti bylo i město, nemohli s nimi nakládat podle svého. Začali naléhat na město, aby jim odprodalo svůj podíl v nemocnici za 3,5 milionu korun.
V době, kdy byl starostou Moravské Třebové Josef Ošťádal z ODS, to zkusili minimálně dvakrát. V roce 2004 i o pět let později to zastupitelé odmítli. V roce 2011 za starosty Miloše Izáka z ČSSD už uslyšeli od zastupitelů ano.
„Pozice města v komanditní společnosti byla naprosto nicotná. Proto jsme se po dohodě vyrovnali a rozešli,“ vysvětlil rozhodnutí Izák.
„Jsem přesvědčený, že jsme neudělali chybu,“ uvedl Pavel Brettschneider. Součástí dohody byly podle něj i převody pozemků, které město díky transakci získalo. „Potřebovali jsme pozemky pro stavbu suchého poldru,“ uvedl.
Moravská Třebová se tak ale zbavila vlivu na to, co se stane se všemi pozemky a budovami nemocnice s výjimkou té hlavní, která zůstala městu. „Průšvih. Prodali to za nepatrný peníz, neuvědomili si, jakou to má cenu,“ řekl Oldřich Vlk.
V dohodě se neobjevilo ani předkupní právo, kterým by mohli politici soukromým majitelům trochu svázat ruce. Ti nyní podle vedení Pardubického kraje žádají za areál 80 milionů korun.
Lékař nemocnice a jeden ze spoluvlastníků Jiří Pol se k jednání s krajem odmítl vyjádřit. Hejtman Martin Netolický z ČSSD považuje požadavky vlastníků za přemrštěné.
„Kraj má zpracované dva posudky dle různých metod, které ohodnotily majetek maximálně na 26 milionů korun - tedy třetinu původní nabídky. Rozhodně nemůžeme jako veřejná správa jít nad posudek znalce,“ uvedl hejtman na svém facebookovém profilu.
Proto se vedení kraje kloní ke stavbě nové budovy na pozemku po někdejší dětské nemocnici.
„Pokud proti sobě stavíme variantu odkupu starých objektů, jejichž nezbytná rekonstrukce by při střízlivém odhadu znamenala desítky dalších milionů korun a porovnáme cenu výstavby nového objektu nemocnice na přilehlém pozemku, pak je jednoznačné, že nová stavba bude již zadáním odpovídat poskytování péče ve druhé dekádě dvacátého prvního století.
A přitom se z hlediska celkových nákladů pro rozpočet kraje obě varianty velmi blíží,“ uvedl Netolický. Kraj odhaduje, že stavba by mohla být dokončena už v roce 2020.
