Automatické mlýny jsou dominantou pardubického Mlýnského ostrova, který čeká na koncept rozvoje.

Automatické mlýny jsou dominantou pardubického Mlýnského ostrova, který čeká na koncept rozvoje. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Pardubice „objevily“ ostrov u mlýnů, přemýšlejí o smysluplném využití

  • 2
Na první pohled to není zřejmé, ale Automatické mlýny leží v centru Pardubic na ostrově obklopeném hned několika vodními toky. Vedení města nyní společně s vlastníky památky hledají jeho smysluplné využití. Jasno by mělo být nejpozději do konce letošního roku.

Z jedné strany Chrudimka, z další Halda a také Spojilský odpad. Navíc nedaleko teče Labe. Roky odstavené Automatické mlýny leží na ostrově, který byl zatím Pardubákům tak trochu utajený. Radní však nyní připravují koncept jeho rozvoje, který by měl navázat na přestavbu samotných mlýnů. Jednoduše řečeno, hledá se co nejlepší využití jedinečné lokality v centru města.

Proto se architekti pardubické radnice v jedné z hal Automatických mlýnů, které leží na území Mlýnského ostrova, v minulém týdnu sešli s vlastníky nemovitostí a dalšími majiteli pozemků tohoto území a diskutovali s nimi o nové vizi pro toto území.

„Do konce roku má být vybrán nejlepší ideový návrh, tedy zpracovatel regulačního plánu Mlýnského ostrova. Regulační plán samotný by měl být hotový v příštím roce,“ uvedla tisková mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní zatím bez větších podrobností.

Mlýnský ostrov je území zřetelně vymezené řekou Chrudimkou, ze severu a východu jej lemuje náhon Halda a Spojilský odpad. Každý, kdo vstupuje do této lokality, ať z kterékoli strany, musí překročit nějaký vodní tok.

Nový název se začíná prosazovat

„Jeho ústřední dominantou jsou památkově chráněné Automatické mlýny vybudované v letech 1909 až 1911 podle návrhu Josefa Gočára. Proto název Mlýnský ostrov, který se začíná pomalu prosazovat,“ uvedla Hradní s tím, že o pořízení regulačního plánu, který jasně stanoví principy rozvoje pro toto území, rozhodlo město již před časem.

„Mlýnský ostrov má díky své poloze blízko historického centra města a nábřeží Labe a Chrudimky velký potenciál. Město má zájem na tom, aby se pro tuto lokalitu našlo smysluplné a ekonomicky udržitelné využití,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát.

Zpracovatel regulačního plánu bude vybrán na základě urbanistické soutěže, která bude uspořádána na podzim tohoto roku. „Velmi si ceníme přístupu města, které se snaží koncept rozvoje této lokality vytvořit společně s místními podnikateli a obyvateli,“ řekl Lukáš Smetana, který objekt Automatických mlýnů společně s manželkou nedávno koupil.

Existuje šance na vznik vzdělávacího střediska

Setkání se zúčastnili také zástupci firmy Goldfein, která zde vyrábí pardubický perník, majitelé firmy e-Velo, Pražské správy nemovitostí a další soukromí vlastníci nemovitostí. „Do konce roku proběhne ještě jedno podobné setkání a pak tři workshopy s aktéry v území, vybraném ateliéry a porotou. Pak by mělo být, co se týká ideového návrhu, jasno,“ řekla Karolína Koupalová z odboru hlavního architekta pardubického magistrátu.

Samostatným problémem pak je nová náplň pro Automatické mlýny, ze kterých poslední mouka vyjela na jaře 2013. Zatím se zdá, že by se továrna mohla alespoň částečně změnit na vzdělávací středisko. Majitel unikátní stavby architekt Lukáš Smetana i primátor Charvát se shodli na tom, že by v části historických budov měly být dílny a laboratoře. „Už máme potvrzené, že na tento projekt lze získat dotace od Evropské unie,“ řekl Smetana, který zároveň přiznává, že zatím netuší, co si počne se zbytkem areálu měřícího deset tisíc metrů čtverečních.

„Na to je stále brzy. Dal jsem si za úkol během prázdnin jezdit po Evropě a studovat, jak lze podobné stavby využít,“ doplnil Smetana na začátku prázdnin.

Radní si od projektu slibují, že pomůže opět rozvíjet technické vzdělání dětí, které se v posledních letech značně zanedbávalo. „Umím si představit, že děti třeba dopoledne rozpracují nějaký projekt v rámci školní výuky a pak se do mlýnů vrátí odpoledne třeba s dědou a celou věc dodělají,“ uvedl primátor.

Při tomto plánu sází i na to, že Pardubice byly a jsou centrem chemického či elektrotechnického průmyslu a řada bývalých pracovníků ráda ratolestem ukáže, čím se celý život zabývali. „Proto mohou být na místě i chemické a biologické laboratoře,“ dodal Martin Charvát.

Josef Gočár mlýny projektoval pro bratry Egona a Karla Winternitzovy. Stavěly se v letech 1909 až 1911. Ve 20. letech k nim přibylo nové silo, se starší částí ho pojí přemostění. Některé části objektů zdobí atika připomínající hradní cimbuří.

Automatické mlýny Pardubice

Automatické mlýny Pardubice

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz