Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petra byla extra motivovaná pacientka, říká terapeutka Kvitové

  8:03aktualizováno  8:03
Jednou z přednášejících pro 254 účastníků nedávného dvoudenního lékařského sympozia v Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí byla Milada Kukačková. Pražská fyzioterapeutka je specialistka na zranění ruky a má za sebou i rehabilitaci tenistky Petry Kvitové po jejím prosincovém zranění a následné operaci.

Fyzioterapeutka Milada Kukačková, která se podílela na úspěšně léčbě tenistky Petry Kvitové, přednášela na symposiu v Brandýse nad Orlicí. | foto: Jaroslav Hubený

„Práce s vrcholovým sportovcem zajímá většinu terapeutů i ostatních lidí. Diskuse byla relativně velká, ptali se na spolupráci s ní, hlavně jestli Petra Kvitová pociťovala po zranění výraznou psychickou újmu. A já mám radost, že jsem mohla říci, že to zvládla úplně bravurně. Myslím si, že je nyní tam, kde je, i díky tomu, že se z něj na začátku nesesypala. Kdybychom ji museli vytahovat z depresí, tak by to tak dobře nemuselo dopadnout. Když jste pozitivně motivován a stresu tolik nepodléháte, budete se i líp hojit,“ říká Milada Kukačková, která má za sebou desetiletou fyzioterapeutickou praxi a zkušenosti z předních českých i zahraničních pracovišť pro terapii ruky.

Kolik pacientů projde ročně vašima rukama?
Nepočítala jsem to, odhadem kolem osmi set pacientů, ale nejsou to všechno jenom noví lidé.

Fotogalerie

Kolik času jste musela věnovat své nejslavnější pacientce Petře Kvitové?
Aktivně jsme pracovali čtyřikrát až pětkrát týdně hodinu denně po dva až tři měsíce. Operovaná byla loni 20. prosince těsně před Vánocemi, přes svátky s ní aktivně pracoval i rehabilitoval hlavně doktor Radek Kebrle z ústavu chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou, ke mně se dostala 2. ledna.

Jakou byla pacientkou?
Mně se s ní pracovalo opravdu moc dobře. Prakticky od začátku se u ní dal po takovém úrazu čekat velký psychický tlak, ale ona se s ním vyrovnala, byla optimistická, měla tu správnou motivaci. Takže poslouchala, co jsme po ní s panem doktorem chtěli. S některým pacientem je těžké navázat komunikaci a získat jeho důvěru, spolupracovat. Ale u ní bylo výhodou, že byla extrémně motivovaná, takže byla ochotná dodržovat zákazy a cvičila podle našich instrukcí. Terapie probíhala v příjemné a pohodové atmosféře. Nemohla řídit, vždycky ji přivezl jeden z jejích trenérů a byla s nimi docela legrace.

Jakým způsobem jste prováděly rehabilitaci?
Bylo to poměrně velmi těžké poranění. Obecně platí, že po přerušení šlachy je při následné péči až desetiprocentní riziko, že dojde k ruptuře nebo že bude nějaká komplikace - což není málo. A ona měla sedm přeříznutých šlach, tedy celkově bylo riziko mnohem vyšší. Proto musela terapie od začátku probíhat velmi opatrně, dávali jsme si pozor, abychom ani ona ani my ničemu neublížili. V tom byla důležitá naše spolupráce, že nešla za námi nastavené hranice. Samotná práce spočívala v takových technikách a postupech, abychom eliminovali otoky, podpořili hojení a navíc v určitých limitech zachovali maximum pohybu. Léčba měla relativně hodně omezení, pořád to bylo balancování na ostří nože, aby byla ve výsledku funkce ruky co nejlepší.

Sama hrajete tenis. Měla jste představu, s jakými obtížemi se pokoušela Petra Kvitová znovu zahrát forhend a bekhend i servírovat?
Raketu jsem v ruce měla víckrát, ale ne tak často a tak profesionálně, abych měla představu sil, které při jejím držení a úderech na šlachy a nervy působí. První, co jsme zkoušeli po sundání dlahy, byl úchop rakety. Byl to silný okamžik pro ni i pro nás. Když si vezmete, že celý život držíte v ruce raketu, a najednou máte pocit, že je to něco, co neznáte, musí to být dost nepříjemné. Naštěstí je naše tělo většinou dobře ovlivnitelné a schopnost plasticity mozku vysoká. Návrat tedy opět závisí na motivaci, spolupráci a tréninku. Takže i přes omezení pohybu začala Petra postupně stínovat a časem trénovat na kurtech. Když si ji později převzal do péče francouzský fyzioterapeut Dominique Thomas a viděl ji na French Open hrát a zvládat ty neviditelné síly, které v ruce začaly zase působit, prohlásil, že je neuvěřitelné, že se Petra na kurty vrátila tak rychle.

Jak se vlastně stalo, že se Petra Kvitová stala právě vaší pacientkou?
S doktorem Radkem Kebrlem spolupracuji již několik let a myslím, že nám vše velmi dobře funguje, můžeme si důvěřovat, není problém věci ihned konzultovat. Tímto způsobem by měla probíhat každá mezioborová spolupráce, tedy chirurga s terapeutem a případně dalšími odbornostmi. Komunikace je zásadní pro dobrý výsledek. Lékař ví, co dělal za zákrok a jak problém řešil, pak předává informace. A když se něco nezdá mně anebo jemu, zavoláme si a problémy se ihned řeší. Samozřejmě i pro Petru Kvitovou bylo jednodušší, že pracuji v Praze.

Milada Kukačková

  • Vystudovala obor fyzioterapie na 3. Lékařské fakultě a Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Terapii ruky se věnuje již od studií na vysoké škole.
  • Téma diplomové práce bylo inspirováno jejím koníčkem - horolezectvím. Jeho vyznavači častěji trpí specifickou obtíží, kterým je prasknutí šlachových poutek na prstech rukou.
  • Pracovala na předních pracovištích pro terapii ruky ve Vysokém nad Jizerou a v ÚVN nemocnici Střešovice, další zkušenosti má z řady odborných stáží v zahraničí.
  • Svou soukromou ambulanci se speciálním zaměřením na terapii ruky má v Praze na Smíchově. Vykonává funkci předsedkyně České společnosti terapie ruky a pokouší se aktivně rozšířit povědomí o terapii ruky formou kurzů mezi svými kolegy v rámci České republiky.

Ještě se s ní stýkáte?
Nyní jsme v telefonickém kontaktu. Už to není řízená aktivní rehabilitace, protože zátěž na turnajích je pro ni posilováním a poměrně vysokou úrovní terapie sama o sobě.

Co bylo motivem vaší cesty do Brandýsa nad Orlicí?
Přijela jsem na pozvání primářky Michaely Tomanové, abych prezentovala téma poranění šlach ruky. Celý kongres je zaměřený na téma terapie a chirurgie od ruky po loket.

Co jste se dozvěděla nového?
Velice zajímavé pro mě byly prezentace o spasticitě a trendech a postupech ergoterapie. Toto jsou pacienti, kteří se do mé ambulance tolik nedostanou, je zde nutná blízká spolupráce neurologů, rehabilitačních lékařů s fyzio i ergoterapeuty a dalšími odbornostmi. Je zajímavé se poučit, jaké jsou jejich zkušenosti, poznatky i slepé cesty. Dále se mám stále hodně co učit od chirurgů a terapeutů specialistů na terapii ruky, zvláště na zahraničních kongresech se vždycky dozvím něco nového.

Například?
Všeobecně je trendem minimalizovat, jako asi ve všech odvětvích. Tedy i například na poli terapie po sešití šlach je tendence méně fixovat a více aktivně hýbat. To ovšem klade větší nároky na chirurga, pacienta i terapeuta, který musí přesně vědět, co má dělat. Co se dlah týká, ráda si vymýšlím a konstruuji nové typy dlah a když je čas, dají se i velmi pěkně výtvarně a esteticky zpracovat. Pro pacienta je velmi důležité, aby dlahu rád nosil a aby se mu líbila.

Jak se dlahy vyrábí?
Není to zas až takový problém. Dají se koupit termoplastické materiály, které se vystřihnou podle potřeby, dají se do horké vody, po změknutí je vytvaruji přímo na pacientově ruce, přidají se suché zipy, táhla pokud jsou potřeba pro tu danou fázi a dlaha je na světě. Během terapeutické hodiny jsem schopna kromě vyšetření vyrobit i individuální dlahu, kterou si pacient hned vezme a odejde s ní domů.

Řekne vám něco o člověku už pohled na jeho ruku?
Věštit z ruky nedokážu, ale na ruce jsem přece jen víc zaměřena. Zatímco muži se dívají ženám na prsa, já se často dívám jak mužům, tak ženám na ruce. Samozřejmě, že se dá z ruky vyčíst, jestli člověk o sebe dbá, jestli je těžce pracující, jaký je jeho přístup k manuální práci. Dále vidím různé odchylky a deformity, co je na ruce nestandardního. Už z pohledu na ruku jsem schopná odhadnout, jak se bude hojit, pokud by byl úraz. Ale nejsem čarodějnice, abych uměla třeba ještě číst z čar na dlani.




Nejčtenější

Hazardér se při předjíždění střetl s policisty, jeden z nich je zraněný

Chvíle těsně před tím, než řidič narazil do policejního auta nedaleko Stojic u...

Řidič, který nebezpečně předjížděl, pravděpodobně zavinil nehodu, která se stala minulý týden na Pardubicku. Při...

Hromadná hádka mezi řidiči a chodci na přechodu vyvrcholila střelbou

Plynová pistole.

Velmi frekventovaná silnice první třídy číslo 35 ve Vysokém Mýtě se v pondělí přibližně na půl hodiny zastavila....



ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....

Policie pátrá po svědcích dvou nehod hasičů, hlavně té smrtelné

Místo střetu hasičů s osobním autem v Ústí nad Orlicí ve čtvrtek 30.11.2017.

Policie stále vyšetřuje střet osobního vozidla Škoda Octavia Combi s hasičským nákladním autem v Ústí nad Orlicí. Po...

Rozespalé ženě spadla lampička do peřin, škoda je půl milionu

Hasiči zasahují při požáru haly v pražské Vinoři. (5.prosince 2017)

Souhra několika nešťastných náhod způsobila požár rodinného domu v Dolním Újezdu u Litomyšle. Za jeho vznikem stojí...



Další z rubriky

Lidé v Žamberku kritizují protipovodňová opatření, žádají nový projekt

Dosud v Žamberku kvůli protipovodňové prevenci pokáceli na břehu Divoké Orlice...

Obyvatelé Žamberku ostře kritizují protipovodňová opatření, která ve městě provádí Povodí Labe. Lidem se nelíbí...

Řidič odtlačil hořící auto od zaparkovaných vozů, při požáru se popálil

Zásah hasičů při požáru auta v Bartoňově ulici na pardubickém sídlišti Dubina....

Popáleniny v obličeji utrpěl řidič, jehož auto vzplálo v pondělí odpoledne na pardubickém sídlišti Dubina. Vůz nejprve...

Dotované historické vlaky se vrátí. Pokud se najdou strojvůdci

Historické vlaky na Králicku lákají nejen železniční nadšence.

Kdo si oblíbil pravidelné jízdy historických vlaků na Králicku, může si je zařadit do výletních plánů i na příští rok....



Najdete na iDNES.cz