Archeologové našli před hotelem Bohemia v Chrudimi v roce 2013 v základech jednoho z domů dvoudílnou nádrž z rozměrných pískovcových kvádrů o hloubce jednoho metru. Označili ji za židovskou rituální lázeň z 16. století.
Ne všichni odborníci či historici se závěrem souhlasili. Od té doby se vede spor, zda je skutečně nutné nádrž pod budoucím parkovištěm chránit, a pokud ano, zda ji nelze přemístit.
Ministerstvo kultury s rozhodnutím čekalo na klíčový verdikt Akademie věd ČR (AV ČR). A ta dospěla ke dvěma závěrům: Jde o mikve a přesunout by se neměla.
„Akademie věd České republiky přemístění mikve nedoporučila. Výsledek řešení otázky případného přemístění, či zachování nemovitého nálezu in situ v případě, že nález bude prohlášen za kulturní památku, bude součástí odůvodnění budoucího rozhodnutí,“ uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Dodala, že ministerstvo nemůže předjímat, jak rozhodne.
Vedení Chrudimi už počítá s tím, že mikve bude muset zůstat tam, kde je. „Ministerstvo kultury nepovolí přesun mikve někam jinam. V tuto chvíli máme vypracovanou dokumentaci ke změně projektu, ale znamenalo by to úbytek tří až pěti parkovacích míst,“ uvedl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).
Město se podle něj bude muset rozhodnout, jakým způsobem památku zachová. „Buď mikve jen zaděláme a nebude vidět, anebo bude mít kolem sebe skleněný sarkofág, bude přístupná z parkoviště a lidé ji uvidí přes sklo,“ dodal starosta.
Chrudimská mikve vzbuzuje řadu otázek. Ve městě v 16. století totiž nebylo pro Židy rozhodně příznivé prostředí. Žilo jich zde málo, anebo dokonce nějakou dobu žádní. A neexistuje žádná zmínka o tom, že by žili na Jánském předměstí, kde se nádrž našla.
Nález v Chrudimi je výjimečný tím, že nádrž je dvoudílná. Takové mikve se v Evropě častěji objevují až od 18. století se změnou hygienických pravidel.
Archeologové to chápou jako unikátní záležitost. Odborníci z Židovského muzea to vysvětlují zase tím, že to mikve není.
Nádrž splňuje podmínku mikve
Mikve je nádrž s přírodní vodou a umožňuje rituální očištění osob nebo předmětů. Muži chodí do mikve zpravidla před významnými svátky. Rozšířený je zvyk chodit do mikve před začátkem šabatu.
Mikve bývaly umisťovány do sklepů domů sousedících s modlitebnami. Mikve by měla být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Tuto podmínku dvoudílná nádrž v Chrudimi splňuje.
Odborníci si nepřejí, aby se s památkou manipulovalo. „Přemístění archeologického nálezu židovské rituální lázně lze považovat za zcela krajní řešení, a nevyhnutelně povede ke snížení památkových hodnot,“ napsal ministerstvu ředitel Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.
Ministerstvo kultury vede správní řízení o chrudimském nálezu už řadu let. „Doposud však v této věci nerozhodlo, neboť teprve nedávno po opakovaných urgencích obdrželo stěžejní stanovisko Akademie věd České republiky ve věci případného přemístění nálezu,“ uvedla Hrušová.
Za normálních okolností by bylo zdržení pro Chrudim více než nepříjemné, protože nález blokuje stavbu parkoviště, které má být součástí rekonstrukce hotelu.
Chrudim jako majitel pozemků pod budoucím parkovištěm se však stále nedohodla s firmou Homa holding, které hotel patří, jak rekonstrukci dokončit. Firma dlouhodobě odmítala postavit podzemní parkoviště, Chrudim naopak nesouhlasí s tím, aby se parkovalo jen na povrchu.
