„Na 127 kilometrů dlouhou jízdu se vydáváme už jedenáctým rokem. Co se lidem líbí, necháváme, co se neosvědčí, inovujeme. Hodným dětem však vždy patří malý dárek a zlobivým uhlí z lokomotivy,“ usmál se ve skvěle padnoucí železničářské uniformě z první republiky Marek Říha z pořádajícího Chornického železničního klubu krátce poté, co 95 let stará lokomotiva dosýpala z České Třebové do sněhem poprášeného svitavského nádraží.
Už před jedenáctou hodinou dopoledne na peronu postávaly houfy rodičů s malými caparty, aby děti měly ten nejlepší výhled na přijíždějící parní lokomotivu „Velký bejček“ s historickou soupravou sestavenou ještě z vozů třetí třídy s dřevěnými lavicemi. „Pohodlí se s dnešními vlaky srovnávat nedá, ale za ten zážitek to stojí,“ řekl z okna vykloněný Milan Šlemr, který se vydal na celodenní výlet se svými malými dětmi. Ty rej čertů na nástupišti sledovaly raději zpoza bezpečí vlaku.
Během půlhodinové přestávky si zájemci fotili hlavně lokomotivu s Mikulášem, čertem a anděly. Kdo chtěl, mohl si nechat od vlakového personálu v dobových uniformách otisknout pamětní razítko a nakoupit si pěkné pohlednice či upomínkové předměty.
Zvláštní vlak se po půlhodinové pauze za hlasitého troubení rozjel dál po trase do Letovic, Skalice nad Svitavou, přes Boskovice, Jevíčko, Moravskou Třebovou zpět do depa v České Třebové.
