Událost se stala v pondělí odpoledne v době plného provozu muzea.
„Expozici právě sledovaly děti, které oznámily pracovníkům muzea požár. Jeden z pracovníků duchapřítomně práškovým hasícím přístrojem plameny včas zlikvidoval a tím zachránil i samotné saně,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková.
Hasiči po příjezdu místo požáru zkontrolovali a vyšetřovatel předběžně stanovil škodu na tři tisíce korun.
Ale mohla být mnohem větší, byť stěží odhadnutelná.
„Nedá se říci že je to nejvzácnější exponát našeho muzea, nemáme odhad ceny, ale je to nejatraktivnější věc, kterou se prezentujeme navenek. Tyto saně jsou jedinečné, nikdo v republice nic takového z napoleonských dob nemá,“ řekl ředitel Kulturního centra Letohrad Jaroslav Moravec.
I když existuje i verze o druhých saních, podle kurátorky se v letohradském muzeu nacházejí skutečně původní první saně ze dvou použitých při ústupu francouzského císaře z ruského tažení.
„Napoleon na ně na počátku zimy v roce 1812 nasedal u Moskvy a jel v nich přes Polsko, dorazil do saských Drážďan. Protože byly po dlouhé cestě poškozené, měly jednu postranici zlomenou, tak po přenocování dostal saně nové, protože byl stále ještě sníh. Na druhých saních putoval do Lipska, kde potom přesedl na kočár s koňmi a vrátil se do Francie,“ řekla kurátorka letohradského muzea Dagmar Bednářová.
Jednoduché selské saně jsou vepředu zúžené, vyrobené ze smrkového a březového dřeva. Jsou dlouhé 230 cm, 165 centimetrů vysoké a široké 135 centimetrů. Do Letohradu se dostaly v roce 1823 díky synovi hraběte Camilla Marcoliniho - Feretti, který v Drážďanech hostil legendárního francouzského vojevůdce a diktátora jako saský státní a komorní ministr. Nové saně získal císař Napoleon I. od saské královny.
„Nyní máme expozici zavřenou. Musíme vymalovat a dát prostor do pořádku. Předpokládám, že do konce týdne otevřeme,“ dodala Dagmar Bednářová.
