Replika Kašparova letounu Blériot nad Kunětickou horou

Replika Kašparova letounu Blériot nad Kunětickou horou | foto: Michal Klíma, MAFRA

Památku prvního českého aviatika Jana Kašpara uctí čtvrteční průvod

  • 2
Ve čtvrtek uplyne 90 let od úmrtí prvního českého letce a pardubického rodáka Jana Kašpara. Ve městě se chystají dvě velké vzpomínkové akce. První bude na městském hřbitově a druhá na třídě Míru.

V noci ze druhého na třetího března 1927 zemřel ve věku 43 let zakladatel české aviatiky Jan Kašpar. Jeho skon je stále zahalen několika nejasnostmi, ale o to zítra při připomínce slavného rodáka v Pardubicích nepůjde.

„Byl bych nerad, kdyby se v souvislosti s výročím strhla nějaká bulvární polemika nad okolnostmi skonu Jana Kašpara. Oficiálně zemřel 2. března na zápal plic,“ odmítl spekulace nad možnou sebevraždou předseda Společnosti Jana Kašpara historik Jiří Kotyk.

Ostatně právě on bude hlavní postavou zítřejších událostí, které bude doprovázet svým zasvěceným komentářem.

Nejprve se ve 14 hodin u rodinné hrobky na Městských hřbitovech v Pardubicích uskuteční pietní akt za přítomnosti Kašparovy praneteře Evy Perrové. „Jsem moc rád, že jsme dokázali zařídit opravu hrobky a akce se bude konat v důstojném prostředí,“ uvedl Kotyk, který se společně s dalšími hosty ze hřbitova přesune k Zelené bráně, odkud v 15.30 hodin vyrazí průvod k soše Jana Kašpara na třídě Míru. Právě tam akci ukončí malá slavnost.

„U příležitosti výročí jsme vydali 90 pamětních listů, které u Zelené brány dostane zdarma prvních 90 účastníků pochodu,“ uvedl za pořadatele oslav Jan Doležal. „Připravujeme také dokumentární film o sklonku života Jana Kašpara, který by měl odhalit zatím málo známé skutečnosti o konci života slavného inženýra,“ doplnil Doležal.

Jan Kašpar (1883 - 1927)

První český aviatik se narodil 20. května 1883 v Pardubicích v rodině hoteliéra Františka Kašpara, majitele proslulého hotelu Veselka. Po studiích na pardubické reálce odešel Jan Kašpar do Prahy na Vysoké učení technické, kde získal titul inženýr. V březnu 1909 nastoupil do mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. Zde pracoval i jeho bratranec Eugen Čihák, s nímž 1. července firmu opustil a vrátil se do Pardubic, kde začal sestrojovat vlastní letadla. První dálkový přelet z Pardubic do Prahy se mu vydařil 13. května 1911.

Průvod k poctě Jana Kašpara projde po stejné trase jako 6. března 1927, kdy se konal pohřeb průkopníka letectví u nás. „Tehdy byl jediný rozdíl v tom, že se šlo opačně. Smuteční průvod, kterého se účastnilo mnoho set lidí, vyšel z hotelu Veselka, kde Kašpar žil, a skončil v kostele, kde se konala velká zádušní mše. Pohřeb byl vojenský, nad městem zakroužily vojenské letouny a zahrála vojenská hudba,“ doplnil Jiří Kotyk.

Tehdy byl pohřeb velkou událostí pro celé město. „Dobový tisk úmrtí Jana Kašpara nazval jako smutný konec slavného člověka. Východočeský republikán z 11. března 1927 dokonce Kašparův pohřeb označil za skutečnou manifestaci a hold památce celého města a kraje,“ doplnil Jiří Kotyk s tím, že zájemci mohou stále přispívat na nedávno instalovanou sochu. „Zatím se vybralo 105 tisíc,“ řekl Jiří Kotyk.