Nové pardubické přístavy na Labi by měly vzniknout v Srnojedech a ve Svítkově. Ředitelství vodních cest předpokládá, že to bude stát zhruba miliardu korun.
Stavba se může rozjet až poté, co bude vyřešeno splavnění Labe do Pardubic. Právě to je ale podle Ředitelství vodních cest na dobré cestě.
"Odborné posudky naše argumenty podpořily. Nyní čekáme na rozhodnutí krajského úřadu," uvedl tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka.
Stavbě nového přístavu podle něj brání jen dohady o splavnění, jinak je vše podstatné připraveno. Peníze na splavnění za 2,5 miliardy i přístav za miliardu nejsou problém, tvrdí šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický.
"Když je na rozvoj vodních cest nevyužijeme, finance pomohou v Polsku, na Slovensku nebo v dalších zemích Unie. Byla by to ohromná škoda," míní Skalický.
Stavět se má jak přístav nákladní, tak osobní. "Akciová společnost Přístav Pardubice vlastní ve Svítkově a Srnojedech celkem pětatřicet hektarů pozemků, takže my jsme připraveni," ujišťuje ředitel společnosti Michael Skalický.
Splavnění Labe u Přelouče i samotný přístav bude podle něj plnit nejen funkci dopravní, ale i ekologickou. "Celé dílo bude současně sloužit jako protipovodňové opatření," dodal.
Investorem obou přístavů bude Ředitelství vodních cest, které postaví základní přístaviště s nezbytnou infrastrukturou. Přístav osobních lodí má být ve Svítkově, nákladní lodě by kotvily v Srnojedech.
"U osobního přístavu se počítá s kapacitou osmdesát až sto osobních a rekreačních lodí. Jeho součástí bude i velké servisní centrum, které umožní ekologicky šetrné tankování lodí, odčerpávání odpadů a další potřebné služby," uvedl šéf Přístavu Skalický.
Na tomto zázemí by se mělo podílet město a kraj, ale i soukromí investoři. "Po předběžných jednáních máme signály, že jejich zájem je už teď značný," dodal ředitel.
Zatímco osobní přístav má pomoci rozvíjet turistický ruch, ten nákladní kromě samotné lodní dopravy podle ředitele logicky povede také ke vzniku nových pracovních míst a rozvoji výroby.
Pardubice nabízí spojení na vlaky, kamiony i letadla
"Lokalita ve Svítkově a Srnojedech má navíc obrovskou výhodu, že jako jedna z mála v Evropě může propojit čtyři druhy dopravy: vodní, železniční, silniční, a dokonce i leteckou. To je kombinace, kterou skutečně v Evropě nevidíte," tvrdí ředitel.
Splavnění Labe1996 - Vláda zařadila splavnění do Pardubic mezi priority. 1999 - Začátek úprav koryta. 2000 - Projekt úspěšně prošel procesem EIA. 2007 - Ve výběrovém řízení zvítězila Skanska, ministr Martin Bursík realizaci pozastavuje. 2008 - Nejvyšší správní soud potvrzuje zastavení stavby. 2009 - Vedení kraje Bursíka žaluje. 2010 - Nejvyšší správní soud zrušil rozsudky, které stavbu zastavily, a vrátil je pardubickému soudu. 2012 - Ředitelství vodních cest předkládá další návrh a žádá o stavební povolení v Přelouči. |
Překonání poslední překážky v Přelouči umožní lodím plout z Pardubic do celé Evropy. Jak nákladní říční a říčně-námořní lodi, tak plavidla osobní se pak řekami a kanály dostanou prakticky ke všem mořím.
Pokud stavbu kanálu u Přelouče krajský úřad schválí a bude vydáno územní a stavební rozhodnutí, Ředitelství vodních cest chce začít v Přelouči stavět. Kanál by měl být hotov během dvou let. Hned poté se počítá se stavbou pardubického přístavu.
Přípravy přitom pokračují i přesto, že ekologové podali na Ředitelství vodních cest několik žalob, které mají stavbu zastavit.
"O tom samozřejmě víme, soudy probíhají, přípravy ale běží dál podle plánu," uvedl mluvčí pražského ředitelství Straka, podle něhož žádné předběžné opatření vydáno nebylo a rozhodnutí soudu není možné předjímat.
Aktivista Václav Kraus ze sdružení Šum Přelouče tvrdí, že ekologové jsou připraveni s investorem jednat. "Stačí, když někdo z Ředitelství vodních cest zavolá, sejde se s námi a bude se s námi chtít dohodnout," tvrdí.
O stavbě pardubického přístavu se mluví téměř dvacet let. Po celou dobu ale brzdí jeho zahájení právě splavnění Labe u Přelouče, proti němuž protestují ekologičtí aktivisté. Ti poukazují na to, že na Slavíkových ostrovech, kudy má kanál vést, je řada chráněných druhů živočichů.
