O prodej pozemků za tržní cenu se už od devadesátých let neúspěšně snažil otec Klimkové. Stát ale nabízí necelou desetinu požadované sumy.
Pedagožce nedávno došla trpělivost a vedení památníku přes svého právního zástupce vzkázala, že zakazuje na pozemky vstupovat. Parkoviště, přístupové cesty k ležáckému muzeu i místo s pomníkem lidí zavražděných nacisty jsou tak v zakázané zóně.
Vypálení LežákůObec na Chrudimsku vypálili 24. června 1942 nacisté za skrývání vysílačky Libuše, jež pomáhala československým parašutistům zapojeným do atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dospělé obyvatele odvlekli nacisté do sídla Gestapa na pardubický Zámeček, kde většinu z nich ještě téhož večera popravili. Třináct ležáckých dětí odvezli do Polska, dvě dívky předali na převýchovu do německých rodin, ostatní děti zavraždili. |
"Věřím, že je to jen výhrůžka. Pokud by ji chtěla splnit, musela by tam mít vlastní ochranku. Bylo by to rozhodně nechutné, v den výročí vypálení obce," míní ředitel Památníku Lidice a Ležáky Milouš Červencl.
Majitelka pozemků se ke svému kroku odmítla vyjádřit. "Paní Klimková s nikým nebude hovořit, v nejbližší době vydá prohlášení," reagovala na snahu o kontakt její kolegyně.
"Samozřejmě klientka, i při respektu charakteru toho pietního území, na druhou stranu nemůže tolerovat to, že se s ní nikdo nebaví. Její pozemky jsou využívány pro potřeby třetích osob, aniž by byla práva k nim nějakým způsobem upravena," vyjádřil se nedávno pro Český rozhlas právní zástupce Klimkové Dušan Diviš.
Nemůžeme platit víc než odhad, tvrdí šéf památníku
"Já osobně jsem vyjednával už od roku 1998 a nikdy jsme nebyli schopni se přiblížit jejím požadavkům. Paní doktorce Klimkové už po letech asi došla trpělivost, což chápu. My, jako státní organizace, ale můžeme vykupovat pozemky jen za cenu oficiálního odhadu," říká Červencl. Odhad ceny pozemků činí 750 až 900 tisíc korun.
Vyšší cenu by podle něj mohlo při určité výjimce akceptovat ministerstvo financí. To si nechalo rovněž udělat vlastní odhad a Klimkové za pozemky před dvěma lety nabídlo 2,5 milionů korun. Ani na tuto částku ale nekývla.
"Požaduje 10 milionů korun jako ocenění ušlého zisku za znemožnění těžby v lomu, který je na jednom z pozemků, a jsou v něm nějaká ložiska méně kvalitního dioritu. Na tom to vždy skončilo," vykládá Červencl.
V lomu se netěží už od války
V lomu, do nějž nacisté nahnali obyvatele Ležáků před následným odvozem na pardubický Zámeček, se těžilo naposledy před zhruba 70 lety.
"Povolit těžbu v kulturní památce by si snad nikdo nedovolil. Vždyť by to byla hanba. Nevím, co paní Klimková zamýšlí tím, že požaduje takhle neřestné peníze," diví se Jaroslav Choura, starosta Miřetic, pod něž ležácký památník katastrálně spadá.
Ostatní majitelé přilehlých pozemků je prodali brzy po jejich restituci. Pietní akce ke kulatému výročí ležácké tragédie se bude konat 24. června.
